Každý člověk odbourává alkohol v krvi jinak a rozdílně dlouho. Rozdíly mohou být i několikahodinové. Ukázal to test, který provedl BESIP společně s toxikologickým oddělením Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Sto kilogramů vážící muž ve věku 40 let při něm odboural alkohol za dvě hodiny, zatímco mladá žena o váze 67 kilogramů musela po vypití stejného množství alkoholu čekat do úplného vystřízlivění přes deset hodin.

„Na každého působí alkohol jinak. Nejde jen o to, kolik vážíme nebo zda jsme muž nebo žena, ale každý produkuje jiné množství enzymu, který má v našem těle zpracování alkoholu na starosti. Záleží také na momentálním zdravotním stavu, psychickém rozpoložení, stravě, a dalších aspektech,“ vysvětlil primář toxikologického oddělení VFN Radomír Čabala.

Testu se zúčastnilo sedm mužů a tři ženy ve věku od 27 do 52 let, všichni měli stejný pitný i stravovací režim. Během čtyř hodin vypili v pravidelných odstupech osm velkých panáků 40procentní vodky. V pravidelném intervalu jim lékaři odebírali krev a pro kontrolu absolvovali i dechovou zkoušku. Z výsledků byla zjišťována míra tolerance na alkohol, jeho vstřebávání a odbourávání.

První měření po hodině například ukázalo, že na každého působí alkohol jinak a jiným způsobem jej vstřebává. Maximální hladiny alkoholu v krvi dosahuje člověk 45 až 90 minut po vypití. Při dopočítání odbourání veškerého zkonzumovaného alkoholu se pak ukázalo, že člověk zvyklý na konzumaci alkoholu odbourá za hodinu okolo 0,2 promile za hodinu, což je maximum.

Odbourávání alkoholu podle Čabaly neurychlí žádný prostředek, nepomůže ani káva, vývar či další „zaručené recepty“. „Silný vývar nebo větší množství tekutin či minerální prostředky nám pomohou doplnit ionty, minerály a tekutiny, které tělo spotřebuje při zpracovávání alkoholu, ale nijak to nesníží jeho hladinu,“ vysvětlil.

Šéf BESIP Martin Farář zdůraznil, že po větším množství vypitého alkoholu na člověka působí i únava, a to i po vyspání. „Za volant bychom měli usedat v takovém stavu a rozpoložení, abychom byli schopni včas a správně vyhodnocovat provoz a adekvátně reagovat, a to po nějakém večírku, nebýváme,“ uvedl. Už při hodnotách nad 0,2 promile alkoholu v krvi začíná podle něj řidič riskovat, velmi nebezpečný je při překročení 0,8 promile. „V takovém stavu řidič není v žádném případě schopen bezpečně řídit. Nezvládá se věnovat okolnímu provozu, snadno něco přehlédne, má zúžené periferní vidění, značně roste riziko chyby, špatného vyhodnocení situace, přecenění vlastních sil, agresivita,“ uvedl Farář. Řidič s 0,8 promile alkoholu v krvi vnímá ve srovnání se střízlivým řidičem pouze dvě třetiny prostoru před sebou, u řidiče s 1,8 promile alkoholu v krvi je to jen třetina.

Alkohol se podílí v průměru na pěti procentech nehod, v době Velikonoc však podíl výrazně roste. O velikonočním pondělí v roce 2009 byl podíl více než pětinový, loni 8,2 procenta. Za celý loňský rok bylo u viníka dopravní nehody zjištěno požití alkoholu ve 4373 případech, při těchto nehodách zemřelo 52 lidí. Nejvíce nehod pod vlivem alkoholu se loni stalo ve Středočeském kraji (541 nehod).

Sbirka