Za „těžký porod“, který trval více než dvacet let, označil komentář zpravodajského webu veřejnoprávní německé stanice ARD hledání krátkého označení pro Českou republiku. Podle listu Südwest Presse bylo dlouhé české tápání zdrojem pobavení pro celý zbytek Evropy.

Autor komentáře webu Tagesschau upozorňuje na to, že název Czechia v poslední době prosazoval především prezident Miloš Zeman. Dvouslovné anglické označení prý česká hlava státu považuje za příliš dlouhé a taky „studené“. Pro sportovní dresy je Czech Republic skutečně poněkud „rozměrná“, píše komentátor.

Podle listu Südwest Presse už nikdo nepovažoval za možné, že by Česká republika mohla více než dvacet let od svého vzniku oficiální krátkou verzi svého jména najít. V komentáři s názvem „Nové staré jméno“ tvrdí, že se zbytek Evropy bavil, že si Česko od roku 1993 nedokázalo najít oficiální krátký název.

V Německu i dalších německy mluvících zemích se už dlouho používá krátkého označení Tschechien. Většina německých a rakouských zpravodajských webu upozorňuje na to, že obyvatelé Česka neradi slyší dříve hojně užívaný název Tschechei, který prý vyvolává špatné vzpomínky na nacionální socialismus. „Adolf Hitler totiž mluvil o ‚rozbití Rest-Tschechei‘,“ upozorňuje agentura DPA.

Snadná záměna s Čečenskem

Německá média se zabývají také možností záměny nového anglického označení Czechia s názvem Chechnya, který označuje autonomní republiku Ruské federace Čečensko. K záměně může dojít nejen v angličtině, ale i v němčině, kde pojmenování zní Tschechien a Tschetschenien.

Deníky si všímají také toho, že se nové oficiální označení nelíbí lidem na Moravě a ve Slezsku, neboť ho prý považují za „hrubý útok“ na svou identitu. „Na ně se už ale ohled nebere,“ konstatuje rakouský list Die Presse.

Rakouský Der Standard připomněl i to, že velkým odpůrcem krátkého označení Česko byl exprezident Václav Havel.

Češi dlouhodobě trpí krizí identity, píše New York Times

Návrh na používání jednoslovného anglického pojmenování Czechia zaujal i řadu anglosaských médií. Rovněž některá z nich připomínají dlouhodobé záměny nevelké středoevropské země za Čečensko či historické Československo, další si všímají, že již dnes se občas používá kratší označení než oficiální Czech Republic.

„Češi, kteří byli dlouhá staletí zmítáni mezi Východem a Západem, dlouhodobě trpí krizí identity,“ uvádí svůj článek americký deník The New York Times. Liberální newyorský list připomíná omyly některých analytiků, kteří v roce 2013 po bombovém útoku na Bostonský maraton zaměňovali zemi původu bratrů Carnajevových, čečenských atentátníků, za Českou republiku. Název Czechia sice právě záměnu s kavkazskou republikou nechvalně proslulou aktivitami radikálních islamistů nemusí vyřešit a podle některých kritiků bude zmatek dokonce ještě větší, přinejmenším v angličtině však bude podle iniciátorů změny název přátelštější než Czech Republic, píše list.

Pilsner Urquell a český hokej

Britská stanice BBC připomíná, že některé světoznámé české produkty – například pivo Pilsner Urquell či hokejová reprezentace – používají ke svému anglickému označení slovo Czech, které je fakticky přídavným jménem označujícím „český“.

Levicový britský list The Guardian v nadsázce srovnává změnu názvu s proměnou Řehoře Samsy, hlavního hrdiny Kafkovy povídky Proměna, který se změnil z člověka v obřího brouka. „Až se obyvatelé České republiky v pátek ráno probudí – možná z divokých snů – možná zjistí, že je něco jinak,“ píše deník, podle něhož však na rozdíl od Samsy Češi zažijí proměnu celonárodních rozměrů.

Bulvární deník Daily Mail píše, že jedním z důvodů návrhu je fakt, že někteří lidé ve světě stále mylně označují Českou republiku za Československo, což by jednoslovný název měl podle iniciátorů změnit.

Téměř všechna média, která se tématu věnují, si všímají, že jsou Češi v názorech na nový mezinárodní název, na němž se ve čtvrtek shodli vrcholní ústavní činitelé, rozděleni. „Celé tyhle manévry kolem přejmenovávání připomínají ocas, který vrtí psem… Jméno Czechia není ani sexy, ani rock’n’roll,“ prohlásil podle The New York Times výtvarník David Černý, podle něhož je v současnosti problém to, co se děje se zemí samotnou, než její jméno.

Britský Independent poznamenal, že proti jsou kromě některých politiků či jiných veřejných postav rovněž lidé bojující za rovnoprávnost Moravy a Slezska, podle nichž nový název reflektuje pouze českou část republiky.

Karel Schwarzenberg navrhuje název Bohemia

Rozporuplné reakce vzbuzuje záměr používat v zahraničí jednoslovný překlad Czechia i na české politické scéně. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová z Babišova hnutí ANO se staví proti kvůli zavedené značce Czech Republic, podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) změna nebude mít dramatické dopady na export. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg navrhuje název Bohemia.

„Neztotožňuji se s názvem Czechia. Již od roku 2012 používáme destinační logo Czech Republic – Land of Stories. Na zavedení a komunikaci destinační značky v letech 2013-2015 bylo vynaloženo zhruba 1,1 miliardy korun,“ uvedla Šlechtová.

Zavedení značky je podle ní velmi drahá záležitost. „Destinačním logem prezentujeme Českou republiku v mnoha zemích po celém světě a podporujeme příjezdový cestovní ruch. Začínat s novým označením podobným Čečensku považuji za nešťastný krok,“ míní Šlechtová. Ve vládě bude proti a chce navrhovat i navrácení částky vynaložené na propagaci značky Czech Republic.

Naopak Mládek ve svém resortu výrazné dopady neočekává. „Vliv názvu Czechia podle mě nebude na náš export nijak dramatický, jde jen o překlad již užívaného Česko do angličtiny,“ uvedl.

Schwarzenberg by se nebránil názvu Bohemia, který je označením pro Čechy. „Proč se vyhýbáme staroslavnému výrazu Bohemia, který byl po staletí označením naší země? Tomu nerozumím. Je to ctihodný název, Království České. Proč, prosím, musíme dělat něco uměle a dávat jakési označení Czechia?“ uvedl na twitteru TOP 09.

Moravané protestují

Ve čtvrtek se proti názvu Czechia ohradila politická strana Moravané, která jeho prosazení považuje za protiústavní útok na identitu Moravanů, protože evokuje pouze Čechy a nerespektuje Moravu a Slezsko. Jazykovědkyně Akademie věd ČR Markéta Pravdová považuje tvar Czechia za korektní, ministerstvo zahraničí vychází z posudku Ústavu pro jazyk český se stejným závěrem.

V databázi OSN má každý stát oficiální politický název, volitelně může připojit také zkrácenou geografickou verzi. U obou názvů jsou pak uvedeny i překlady do šesti oficiálních jazyků OSN. Česko má v seznamu pouze překlady dvouslovného pojmenování, pro užívání praktičtější jednoslovný překlad chybí.