Zoufalý dopis opozičního aktivisty Ildara Dadina z arktického vězení upoutal pozornost světa na stav ruských věznic. Dadin, který byl za účast v loňských protivládních protestech poslán na 2,5 roku za mříže, svým právníkům popisoval, jak ho v moskevské vazbě mučili dozorci.

Když se o Dadinově výpovědi dozvěděli aktivisté v Moskvě, vyzvali městskou vězeňskou službu, aby začala vyšetřovat porušování lidských práv v moskevských vazebních věznicích.

V současné době je v Moskvě osm takových zařízení. Sedm z nich spadá pod ruskou Federální vězeňskou správu a za jedno zodpovídá ruská tajná služba FSB, poznamenal ruský deník The Moscow Times.

Nejznámějším z nich je vězení Butyrka na severu Moskvy, které nechala postavit carevna Kateřina Veliká. Věznice připomíná středověkou pevnost. Od 18. století tam byli drženi nejznámější ruští političtí vězni.

Bolševici, včetně členů první sovětské tajné policie Čeky, byli vězněni v Butyrce za dob carského Ruska. Jedním ze známých vězňů byl například sám zakladatel Čeky, ruský revolucionář Felix Edmundovič Dzeržinskij. Po ruské revoluci to byli naopak členové Čeky, kteří do vězení posílali své nepřátele. Do jejich nemilosti se dostal například básník Osip Mandelštam či spisovatel Alexandr Solženicyn. Než byl Dadin poslán do vězení na severu Ruska, byl i on vězněn v Butyrce.

Butyrka vzbudila světovou pozornost v roce 2009, když ve vězení zemřel Sergej Magnitskij. Ruský auditor a právník byl nucen žít v nelidských podmínkách a opakovaně mu byla odmítnuta lékařská péče. Jeho bývalý nadřízený, Američan Bill Browder, vedl kampaň namířenou proti těm, kteří se na Magnitského smrti podíleli. Browder nakonec docílil toho, že americký Kongres a prezident Barack Obama schválili zákon, který asi 12 ruských úředníků vystavil různým vízovým a finančním omezením.

Smrt právníka měla dopad i na Butyrku samotnou, která musela zlepšit životní podmínky vězňů a především lékařskou péči. Moskevská vězení jsou však nadále přeplněná. Situace je tak tíživá, že úřady zvažují vybudování dvou nových zařízení na okraji města.

Vazební věznice v ruském hlavním městě podle ředitele moskevské vězeňské správy Sergeje Cyganova svou kapacitu přesahují o 23 procent, což znamená, že je ve vazbě o 2000 vězňů více, než povolují bezpečnostní předpisy. Podle nezávislé aktivistky Anny Karetnikové je statistika mnohem horší, počet vězňů prý přesahuje kapacitu o 30 až 40 procent.

Oficiálně má každý vězeň nárok na vlastní postel a prostor o výměře čtyř metrů čtverečních. Ve skutečnosti se ale žádná taková pravidla v moskevských vězeních nedodržují. V Butyrce se vězni mnohdy musejí střídat ve spaní na zemi. Výstavba nových věznic však problém zcela nevyřeší.

Úřady podle Karetnikové chtějí podezřelé držet za mřížemi, aniž by šli k soudu. Jeden starý muž podle aktivistky v Butyrce takto strávil čtyři roky.