Aplikace projektu Senoseč online pomohla zachránit tisíce srnčat a další zvěře před smrtí při sekání luk. Nově je pro zemědělce, myslivce i dobrovolníky dostupná na mobilu ve vylepšené verzi umožňující zadání přímo v terénu. Funguje také na webu www.senosec.czu.cz.

Projekt pomáhá i tím, že zvyšuje povědomí veřejnosti, která se do záchrany zvířat zapojuje. ČTK to na dnešním představení nové verze aplikace v Ploskově na Kladensku řekla jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná.

Aplikace urychluje a usnadňuje plánování záchrany zvířat, navíc dokáže předcházet nedorozuměním například s dobrovolníky, kteří by se na louku vydali na vlastní pěst. „Dnes je vše o komunikaci s lidmi. Všem nám jde o společnou věc,“ uvedla Novotná. Podle vedoucího projektu Senoseč za Provozně ekonomickou fakultu Českou zemědělskou univerzitu v Praze Jana Bartošky se nově mohou registrovat i majitelé dronů. Dobrovolníci také od letoška mohou akce hodnotit i být hodnoceni, nejlepší dostanou na konci června ceny.

Podle zákona musí zemědělci myslivcům předem hlásit plánované sečení trávy, protože sekačky zabíjejí mláďata zvěře. Myslivci proto procházejí louky večer nebo několik hodin před sečením, zvěř tím vyplaší, mláďata si matky odvádějí do bezpečí. Právě koordinaci lidí, kteří chtějí s procházením luk pomáhat, aplikace usnadňuje. Myslivci kromě toho používají i různé plašiče, například pachové nebo akustické. Mláďata myslivci odnášejí jedině bezprostředně před sečením, kdy už je jisté, že plašení nezafungovalo.

Testuje se také využívání malých bezpilotních letounů s termokamerou, která zvěř zachytí. Tato technologie ale funguje především v noci a brzy ráno, noční létání těchto zařízení není běžně povoleno. „Je třeba s ministerstvem dopravy dohodnout výjimku,“ řekl dnes novinářům Petr Lněnička, který se podílí na vývoji speciálních letounů. Postupně se vyvíjí nové typy senzorů, levnější stroje a také aplikace, které data zachycená senzory na až několika stech hektarech rychle vyhodnotí.

Do aplikace se už od jejího spuštění v roce 2015 registrovalo na 5000 dobrovolníků a zemědělci nahlásili několik set senosečí. Jedním ze spoluautorů nápadu je myslivec Petr Slaba. Záchrana se netýká pouze srnčat, ale také například bažantů, koroptví, zajíců a dalších druhů.