Praha 29. května (ČTK) – Tripartita se dnes nedohodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Souhlasila ale s tím, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek pak pravidelně rostl. ČTK to po projednání minimální mzdy sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Minimální mzda činí 11.000 korun. Odboráři požadují přidání o 1500 korun. Podle zaměstnavatelů by to mělo být o 800 korun. Resort práce předloží vládě návrh na zvednutí o 1200 korun na 12.200 korun. Rozhodne kabinet, a to do letošních sněmovních voleb.

V koaliční dohodě a programovém prohlášení se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun, což je růst zhruba o 11 procent, by mohl podle ministerstva práce dosahovat 40,5 procenta.

Zaměstnavatelé skokové zvýšení minimální mzdy odmítají. Dlouhodobě žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady. Svaz průmyslu a dopravy už dřív uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Odboráři už dřív řekli, že by stačilo, pokud by minimální příjem odpovídal 40 procentům průměrné mzdy.

Tripartita se dnes sice na přidávané částce nedohodla, shodla se ale na přípravě modelu valorizace. Vytvořit by ho mělo ministerstvo práce. „Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu,“ uvedl Středula. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) by návrh, jak by se měla minimální mzda zvyšovat, měla představit na příští tripartitě 17. července.

Zaměstnavatelé nyní požadovali, aby vláda „zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy od 1. ledna 2019“, řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Podle šéfa Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jana Wiesnera by se přidávání mělo řídit růstem produktivity a dalšími ekonomickými ukazateli. „Pakliže zvýšíte minimální mzdu o 11 procent, tak produktivita se v žádném případě o toto procento nezvedá. Vždy musí být ekonomické parametry dodrženy. Nemůžeme to dělat jako ve státní správě, kde se úplně rovnostářsky zvýší o deset procent,“ řekl novinářům Wiesner.

Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify. Premiér už dřív řekl, že jeho vláda chce na růst výdělků v Česku tlačit právě zvyšováním minimální mzdy.

Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Předáci kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10.691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10.477 korun čistého.

Minimální mzdu dostává asi 132.000 lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.