Washington 2. srpna (ČTK) – Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o nových protiruských sankcích, které už dřív schválily velkou většinou hlasů obě komory Kongresu. Moskva na balík nových sankcí reagovala už koncem minulého týdne oznámením, že americké zastupitelské úřady v Rusku musí opustit 755 ze 1210 pracovníků. Rusko rovněž uzavřelo rekreační a skladové objekty, které v Moskvě americká ambasáda využívala.

Podpis zákona o sankcích oznámily agentuře Bloomberg zdroje z Bílého domu, sám Trump akt podpisu neoznámil. Po schválení sankcí v Kongresu prezident s podpisem několik dnů otálel, na svém oblíbeném twitteru ani nekomentoval protiopatření Moskvy.

Trump měl ústavní právo zákon o sankcích vetovat, ale v Senátu a Sněmovně reprezentantů by podle všeho jeho veto přehlasovaly potřebné dvě třetiny poslanců a senátorů.

Podle serveru Politico prezident ještě dnes vydá prohlášení, v němž k zákonu o sankcích zaujme podrobnější stanovisko. Nový zákon obsahuje i sankce vůči Severní Koreji a Íránu.

Sankce, které mimo jiné postihují ruský energetický sektor, jsou reakcí na údajné ruské vměšování do loňských prezidentských voleb v USA. Trump ruský vliv na volby popírá a vyšetřování zásahů Moskvy označil za hon na čarodějnice. Zkoumáním ruských aktivit se zabývají čtyři výbory Kongresu a zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller jmenovaný ministerstvem spravedlnosti.

Zdrženlivost Bílého domu vůči nových sankcím proti Moskvě posiloval podle amerických médií i fakt, že zákon hlavě státu znemožňuje omezit či zrušit sankce bez souhlasu Kongresu. Trump tak fakticky nemá možnost sankční režim výrazněji ovlivnit.

Kreml sankce odmítá a obviňuje Spojené státy, že blokují jakoukoli možnost o zlepšení vzájemných styků. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek, tedy ještě před Trumpovým podpisem, vyhlásilo protiopatření namířená na omezeni amerického diplomatického personálu v Rusku. Ten se musí do 1. září snížit na úroveň 455 zaměstnanců, což je údajně počet ruských zastupitelských pracovníků v USA.

Spojené státy vyhlásily sankce proti Rusku už několikrát, zejména s ohledem na ruskou anexi ukrajinského Krymu a ruskou podporu východoukrajinských separatistů. Své sankce souběžně ohlásila i Evropská unie, přestože mnohé členské státy mají vůči sankční politice výhrady. Odpor proti novému balíku amerických sankcí dala Evropa najevo i tentokrát, protože sankce ohrožují spolupráci EU s Ruskem v energetice.