Během prezidentské kampaně i na začátku svého prezidentského mandátu vinil Donald Trump Čínu z nespočtu nepřátelských činů, počínaje vymyšlením globálního oteplování a konče ničením americké ekonomiky. V noci na dnešek v projevu na Valném shromáždění OSN volil vůči Číně výrazně smířlivější tón, což by mohlo značit počátek konzistentnější zahraniční politiky Bílého domu, analyzuje hongkongský deník South China Morning Post.

Nový směr by vystřídal dosavadní „ad hoc“ styl Trumpovy diplomacie. South China Morning Post podotýká, že jen během července přeskakoval Trump od kritiky Pekingu za rostoucí obchody s KLDR k vyzdvihování „vynikajícího setkání“ s prezidentem Si Ťin-pchingem zase zpět ke znechucení nad tím, že Čína „nijak nepomáhá“ s řešením korejské krize. V úterním projevu Čínu přímo zmínil pouze jednou, a to když jí děkoval za podporu při prosazení sankcí vůči Pchjongjangu.

Americký prezident se však dotkl několika témat s velkým významem pro Peking. Mnoho času věnoval své politice „zásadového realismu“, která uznává právo ostatních zemí uplatňovat uvnitř svých hranic vlastní principy vládnutí, souhlasí-li s nimi tamní obyvatelstvo a neohrožují-li okolní země. „Nijak nesoudil domácí politiku Číny. Bylo tam uznání toho, že obě země sdílejí určité cíle,“ řekla profesorka Cornellovy univerzity Sarah Krepsová.

Zatím nejde o „doktrínu“, ale Trumpova zahraniční politika je nyní o něco jasnější, míní Elizabeth Economyová z newyorské Rady pro mezinárodní vztahy.

Analytici však za jasný vzkaz Pekingu považují Trumpův výrok, že „je nehorázné, aby některé země obchodovaly s takovým režimem (Pchjongjangem)“, který USA považuje za hlavní hrozbu pro dnešní svět. KLDR bude zcela jistě jedním z hlavních diskusních bodů při listopadové návštěvě Trumpa v Číně.

„Stejně jako v Mar-a-Lago najdou způsob, aby Čína učinila drobné ústupky a USA učinily drobné ústupky a aby to vypadalo, že lze slavit nějaký úspěch,“ komentovala nadcházející setkání odbornice na asijskou politiku Lindsey Fordová.