Turecký parlament dnes v prvním čtení schválil první tři články kontroverzní reformy ústavy, které rozšiřují pravomoci hlavy státu. V případě definitivního schválení by na jejich základě mohl prezident zůstat i po nástupu do funkce členem politické strany či vydávat dekrety. Jeden z celkem 18 článků navrhovaných změn by podle agentury DPA umožnil současnému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi zůstat u moci teoreticky až do roku 2034.

Aby vstoupily v platnost, musely by tři články, které v prvním čtení podpořili poslanci vládní strany AKP a opoziční nacionalisté z MHP, schválit zákonodárci ještě ve dvou dalších čteních. Celkem nyní parlament debatuje o 18 článcích, které by se měly v ústavě změnit. K reformnímu balíčku by se na závěr museli v referendu vyjádřit ještě voliči. Podle agentury Reuters by se lidové hlasování mohlo konat již letos na jaře a volby parlamentu a prezidenta podle nového systému na podzim.

Tři paragrafy, které prošly do dalších čtení, by umožnily prezidentovi zůstat členem politické strany, vydávat vlastní dekrety a parlament by připravily o možnost dohledu nad výkonem funkce hlavy státu. Podle agentury DPA se očekává, že by se mohl Erdogan stát v případě schválení reformy opět předsedou AKP, a získat tak značný vliv na parlament.

Podle Erdogana jsou změny nutné, aby zabránily do budoucna vzniku křehkých koaličních vlád, které podle něj v minulosti ohrožovaly stabilitu země. Dnes dokonce prezident pohrozil, že pokud poslanci navrhované změny neschválí, mohly by se konat předčasné volby. Podle opozičních zákonodárců ze stran CHP a HDP ale reforma povede ke vzniku autoritářského režimu.

Agentura DPA upozornila, že jeden z článků navrhované změny ústavy sice zachovává omezení výkonu prezidentského mandátu pouze na dvě volební období, umožnil by ale v případě schválení aktuální hlavě státu Erdoganovi kandidovat znovu, a zůstat tak u moci teoreticky až do roku 2034. Pokud by se totiž parlament v druhém volebním období prezidenta třípětinovou většinou sám rozpustil, volila by se znovu i hlava státu a v této volbě by mohl kandidovat znovu i dosavadní prezident.