Tallinn 29. září (zpravodajové ČTK) – Několik hodin jednali v noci na dnešek premiéři a prezidenti zemí Evropské unie v Tallinnu o budoucnosti evropského integračního projektu. Podle dobře informovaného zdroje z EU bude předseda summitů Donald Tusk, který čtvrteční neformální večeři svolal, pokračovat v konzultacích ještě v dalších dvou týdnech a poté navrhne, jak v této věci dál.

Dalším závěrem, který ze čtvrteční večerní a noční diskuse prezidentů a šéfů vlád pro Tuska vyplynul, je trvající „silné a sdílené odhodlání udržet jednotu“. Večerní a noční debata byla podle informovaného diplomata vedena v „konstruktivní a pozitivní atmosféře“ a účastníci večeře do hloubky probírali, jak by měla Evropská rada pracovat při nastavování „politického směru a priorit EU“.

Příští unijní summit je naplánován na 19. a 20. října. Na jeho okraji se zřejmě sejde 27 premiérů a prezidentů, aby bez britské kolegyně Theresy Mayové jednali o vývoji rozhovorů o brexitu. Prohlubování integrace přitom s britským odchodem z evropského bloku souvisí.

Poté, co se loni Británie rozhodla unii opustit, dává totiž ostatních 27 členských zemí opakovaně najevo svou jednotu. Učinily to na svém setkání v Bratislavě před rokem a výrazem trvající jednoty byla také jarní Římská deklarace. Právě na konkrétní věci plynoucí ze závěrů bratislavských diskusí a následných jednání vrcholících v Římě by se podle Tuska měla unie zaměřit. „Zároveň musí být otevřená novým myšlenkám,“ uvedl zdroj obeznámený s večerní a noční diskusí.

Někteří unijní politici v posledních týdnech a dnech také přišli s konkrétními návrhy, jak prohloubit a integrovat EU, ale především hospodářskou a měnovou unii. Například francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v obsáhlém projevu na Sorbonně předložil svou vizi budoucí podoby evropské integrace. Některé jeho návrhy, například na společný rozpočet eurozóny nebo na daňovou harmonizaci přitom míří dál, než se dosud uvažovalo.

Německá kancléřka Angela Merkelová přitom ve čtvrtek z Macronových návrhů ocenila zejména vytvoření společné evropské obranné a migrační politiky s cílem jednotného evropského azylového řízení. Kancléřka nicméně podotkla, že je třeba ještě vyřešit podrobnosti.

Dalším vstupem do čtvrteční debaty byl projev předsedy Evropské kommise Jeana-Claudea Junckera v polovině září před europarlamentem. Někdejší lucemburský premiér v něm nastínil svou představu dalších kroků. Komise také už na jaře přišla s takzvanou bílou knihou o budoucnosti Evropy, která obsahuje pět možných scénářů vývoje.

Litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová těsně před začátkem schůzky na twitteru napsala, že setkání „rýsuje evropské horizonty“. Je však podle ní třeba vyhnout se „přeludům na poušti“.