Migrační krizi může Evropská unie vyřešit jen v případě, když bude jednotná, uvedl po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) předseda Evropské rady Donald Tusk. Ocenil iniciativu zemí visegrádské skupiny na podporu Makedonie, nesmí se ale podle něj zapomínat na členy EU, na které situace doléhá především, například na Řecko.

Země V4 se na pondělním mimořádném summitu za účasti Makedonie a Bulharska shodly, že právě tyto dva státy by měla EU více podpořit při realizaci vlastních opatření k ochraně hranic. Šestice států se podle Sobotky shodla i na nutnosti naplnění dohody mezi EU a Tureckem a podpoře snah Řecka plnit podmínky členství v Schengenu.

Tusk na tiskové konferenci po setkání se Sobotkou v Kramářově vile plány V4 ocenil. „Bilaterální podpora, kterou jste nabídli Makedonii, může být skutečně významná, zejména z hlediska humanitární situace na západním Balkáně,“ uvedl. Nesmí se ale zapomenout na státy EU, na které krize nejvíce doléhá. „Tyto státy potřebují naši pomoc, možná i navýšenou pomoc, aby zvládly příliv migrantů,“ řekl.

Jedním z kroků na podporu Makedonie by podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) mohlo být to, že se tato země stane součástí evropského datového systému, který sbírá informace o běžencích. V Interview ČT24 také řekl, že v evropských zemích, kde nefunguje ochrana schengenských hranic, by měla unie zasáhnout. Na tom zatím ale není shoda ani uvnitř V4 – proti je podle Zaorálka Maďarsko a Polsko.

Český ministr zahraničí také vyjádřil přesvědčení, že nic nenasvědčuje tomu, že by se přes Česko letos měla převalit migrační vlna, jak o tom mluví prezident Miloš Zeman. Pro řešení migrační krize Zeman navrhuje, aby byly vytvořeny jednotky, do kterých by každá země EU poslala tisíc vojáků. Podle Zaorálka je armáda potřeba na válku, na ochranu hranic je policie.

Sobotka požádal předsedu Evropské rady o urychlení vzniku společné evropské pohraniční stráže a vyjádřil jednoznačnou podporu realizaci dohody s Tureckem o omezení počtu migrantů přicházejících do Evropy. „Pro řešení je klíčové, co se odehrává na hranici mezi Řeckem a Tureckem,“ uvedl Sobotka. Společné řešení má však integrovat i země západního Balkánu. „Měli bychom hledat cesty, jak pomoci těmto zemím,“ dodal Sobotka.