Jen váhavě a s výhradami komentovali proruští radikálové z „lidových republik“ v Donbasu výsledky středečního berlínského summitu, na němž nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska hledali východisko z krize na východě Ukrajiny. Otevřený nesouhlas mezi separatisty vyvolal plán na policejní misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v oblasti bojů. Překvapivě se na jejich stranu postavila i šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková.

Kremelský mluvčí přitom po skončení berlínské schůzky výslovně potvrdil, že Vladimir Putin s rozmístěním ozbrojené mise „v zásadě“ souhlasí. „Ozbrojená nebo policejní mise… můžete to nazvat, jak chcete,“ řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Během jednání Putin s rozmístěním takové mise v zásadě souhlasil,“ zdůraznil.

Kyjev o nasazení ozbrojenců na linii donbaské fronty hovoří už dlouho, ale separatisté jakýkoli podobný krok vždy důrazně odmítali. Tvrdili, že by ho považovali za ozbrojenou intervenci.

Své stanovisko ve čtvrtek zopakovali s tím, že se jejich dosavadní postoj nemění. „Stanovisko lidových republik je neměnné – jsme proti rozmístění jakéhokoli ozbrojeného kontingentu na našem území. Podle dosavadního mandátu OBSE je nynější monitorovací mise civilní a neozbrojená,“ zdůraznil šéf doněckých vyjednavačů Denis Pušilin. Dodal, že pro tak výraznou změnu mandátu by bylo zapotřebí schválení všech 57 členských států OBSE.

Předsedkyně ruské Rady federace Matvijenková se podle dnešní zprávy švýcarského listu Tages-Anzeiger postavila na stranu separatistů a zřízení vojenské mise – navzdory Putinově souhlasu – nečekaně odmítla. „Nezávislá komise musí sledovat, jak obě strany konfliktu plní minské dohody. Pro ozbrojování pozorovatelů nevidím žádný závažný důvod,“ řekla švýcarskému listu.

Důležitým výsledkem berlínského jednání byla podle ukrajinských komentářů shoda na nutnosti „cestovní mapy,“ která by v regionu zajistila mír. Podle povstaleckého serveru Novorossija není ale žádná nová cestovní mapa zapotřebí, protože její roli sehrávají minské mírové dohody z loňského února, které prý Kyjev neplní.