Uprchlíci zatím nepředstavují pro německý pracovní trh žádnou zátěž a u většiny z nich potrvá roky, než se vůbec budou o práci ucházet. Řekl to předseda Německého odborového svazu (DGB) Reiner Hoffmann. Podle něj je i proto nesmyslné spekulovat o tom, že by pro zaměstnávání migrantů měla platit výjimka z minimální mzdy.

Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků a ekonomové předpokládají, že jak budou úřady postupně vyřizovat jejich žádosti o azyl, otevře se těmto lidem možnost pracovat a vznikne tlak na pracovní místa. „Integrovat lidi, kteří z různých částí světa utíkají do Německa, je náročný proces. V minulosti dokázalo v prvním roce po udělení azylu najít práci jen 15 procent příchozích,“ řekl však Hoffmann.

Zkušenosti z dřívějška podle šéfa největšího německého odborového svazu dokazují, že většině uprchlíků trvá řadu let, než se dostatečně naučí německy a získají takovou kvalifikaci, aby se vůbec mohli o práci ucházet. Podpořil proto plán Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) na vytváření integračních kurzů, které by běžencům získávání kvalifikace usnadnily a zároveň urychlily jejich začlenění do německé společnosti, včetně nalezení práce.

Výjimka z minimální mzdy pro uprchlíky by vyvolala sociální napětí

Hoffmann zároveň odmítl stanovisko některých ekonomů, že by zaměstnávání uprchlíků zjednodušilo, kdyby se na ně nevztahovala plošná minimální mzda. „To je absolutní nesmysl,“ řekl. „Vláda by takovým krokem jenom postavila proti sobě uprchlíky a dlouhodobě nezaměstnané, kterých je v Německu kolem milionu,“ dodal Hoffmann.

Podle něj by výjimka z minimální mzdy pro uprchlíky vyvolala sociální napětí v zemi a mohla by zesílit pocit nejistoty, s nímž se především nízkopříjmové skupiny už od začátku evropské finanční krize potýkají. Hoffmann se obává, že by to mohlo nadále posílit pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD).

Hoffmann také vyjádřil přesvědčení, že by se minimální mzda, která teď činí 8,50 eura (230 Kč) za hodinu měla v brzké době zvýšit. „Výše minimální mzdy se podle zákona nemá odvíjet jen od inflace, ale měla by sledovat i vývoj kolektivních smluv v hlavních odvětvích. Vzhledem k tomu, co se podařilo dosáhnout při tarifním vyjednávání v letošním roce, očekávám, že vládní komise v červnu navrhne její zvýšení,“ řekl.

Podle něj by od příštího roku mohl minimální výdělek v Německu činit 8,85 eura (239 Kč) za hodinu.