Nezákonné prolamování se do soukromých e-mailových schránek a zveřejňování jejich obsahu je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zásahem do ústavou garantovaných práv. Média by měla zvážit, zda další šíření takto získaných osobních údajů neznamená nepřiměřený zásah do soukromí dotčených osob, byť veřejně činných.

Předsedkyně úřadu Ivana Janů to uvedla ve stanovisku ke kauze kolem soukromé e-mailové schránky premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), jejíž obsah zveřejnil extremistický server White Media. Případ vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Výňatky ze Sobotkovy osobní e-mailové korespondence zveřejnily s četnými komentáři zejména Babišovy deníky Lidové noviny a Mladá fronta Dnes.

„Průlom do soukromí je umocňován, pokud jsou osobní údaje získané z prvotního nelegálního zdroje dále šířeny médii. Při posuzování každé jednotlivé informace by měla být zohledňována stejně míra veřejného zájmu a zásah do soukromí konkrétních osob,“ uvedla Janů.

K výše uvedenému by podle ní měla média přihlédnout při obdobných situacích v budoucnu, „aby se předešlo jakýmkoli úvahám o tom, že plošným zveřejněním (šířením) ukradené e-mailové pošty jsou média patrně (ne)vědomými pomocníky hackerů“.

Šíření nezákonně získaného obsahu soukromých e-mailových schránek je podle úřadu zásahem do ústavně garantovaných práv na zachování soukromí, listovního tajemství a důvěrnosti dopravovaných zpráv. Může tím být spácháno několik trestných činů, například neoprávněné nakládání s osobními údaji, porušení tajemství dopravovaných zpráv nebo porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí.

ÚOOÚ se otázkou obdobného narušení soukromí v minulosti opakovaně zabýval, připomněla Janů. Ve svých rozhodnutích konstatoval, že důvěrnost komunikace považuje za důležitou dimenzi práva na soukromí a zásahy do tohoto práva je třeba podrobovat vždy přísné proporcionalitě. Zvažovat, zda nedošlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí dotčených osob, je třeba i v případech, kdy jde o veřejně činné osoby včetně premiéra, dodala Janů. Připustila ale, že právo těchto lidí na ochranu soukromí je umenšeno veřejným zájmem na obecné informovanosti společnosti.

[ctete-foto]42051[/ctete-foto]

Předloni ÚOOÚ udělil čtvrtmilionovou pokutu za zveřejnění některých informací z odposlechů telefonických hovorů expremiéra Petra Nečase (ODS) a někdejší šéfky jeho kabinetu Jany Nečasové (dříve Nagyové). O rok dříve naopak odložil případ zveřejnění telefonních čísel politiků na výstavě skupiny Ztohoven.