Ministerstva a úřady v Česku zatím neplní víc než polovinu opatření ke zvýšení podílu žen v politice a na vedoucích pozicích, která schválila vláda. Vyplývá to ze zprávy za loňský rok o naplňování české strategie pro rovnost žen a mužů. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, se ani loni nepodařilo uzákonit povinnost politických stran sestavovat vyrovnaně kandidátní listiny, zmírnit „vertikální segregaci“ ve státní správě či posílit podíl žen ve vedení firem. Zprávou by se měl kabinet zabývat v pondělí.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za nízké zastoupení žen ve vedení státu, úřadů či státních firem, a to například od Rady Evropy či od výboru OSN pro odstranění diskriminace žen. Výbor Česko vyzval, aby zavedl dočasná opatření ke zvýšení podílu žen v politice a na rozhodování.

Vláda před koncem roku 2014 schválila strategii, podle níž by ve vedení státu a firem mělo být aspoň 40 procent žen. Podle jedné z novel volebního zákona se měly při sestavování kandidátních listin využít kvóty, návrh ale neuspěl. Kabinet měl problém i s chystanou evropskou směrnicí s kvótami pro obsazení dozorčích a správních rad velkých firem. Na strategii navázal plán opatření, který kabinet schválil loni. Podle zprávy ministerstva a úřady dosud nesplnily či neplní 51 úkolů, 22 zvládly jen částečně a 22 dokončily. Mezi hotovými záměry je například uspořádaný seminář o zastoupení žen v politice.

Ženy tvoří víc než polovinu obyvatel Česka. V posledních letech mívají vyšší vzdělání než muži, tvoří tři pětiny absolventů vysokých škol. V průměru vydělávají o pětinu méně než muži, ve stáří pak kvůli tomu pobírají také o pětinu nižší penzi.

V sedmnáctičlenné vládě jsou nyní dvě ministryně – práce a pro místní rozvoj. Ve Sněmovně připadá ženám 20 procent křesel a v Senátu 22 procent. „Ani v roce 2016 se nepodařilo změnit podobu volebních zákonů v ČR tak, aby byla zavedena povinnost politických stran zohledňovat při sestavování kandidátních listin vyrovnanější zastoupení žen a mužů,“ uvádí zpráva. Vnitrostranická pravidla mají podle ní jen sociální demokraté a Zelení.

V loňských krajských volbách tvořily ženy 30 procent kandidujících a pětinu zvolených. „Počet žen na kandidátních listinách je výrazně vyšší než počet zvolených žen, což je důsledkem toho, že jsou ženy častěji zařazovány na nižší pozice,“ uvádí zpráva.

V Europarlamentu má ČR pět žen a 16 mužů. Podíl žen 24 procent je tak jeden z nejnižších. „Celkové zastoupení žen v Evropském parlamentu je 277 europoslankyň, tedy 36,9 procenta,“ uvádí zpráva.

Podle ní se také „česká státní správa dál vyznačuje vysokou mírou vertikální segregace podle pohlaví“. Ze 111 náměstkovských křesel na ministerstvech na konci loňska ženám připadlo 31, tedy 28 procent. Na postu ředitele ministerského odboru bylo 160 žen a 334 mužů. Podíl žen tak činil 32 procent a proti roku 2015 se nezměnil. Ministerská oddělení vedlo 675 žen a 888 mužů. Ženy tak tvořily 43 procent vedoucích. Mezi ostatními odbornými pracovníky bylo pak 63 procent žen.

Ženy představovaly 40 procent diplomatického sboru, zastoupení se zvedlo proti roku 2015 ze 34 procent. Zastupitelské úřady ale vedlo 18 procent žen a 72 procent mužů, poměr zůstává dlouhodobě stejný.

V Česku ženy tvoří 8,8 procenta vedení společností kotovaných na burze, v EU je to 23,3 procenta. „ČR se v mezinárodním srovnání nachází na třetím místě od konce,“ uvádí zpráva.