Ústavní soud (ÚS) se příští týden vyjádří k vazbě Martina Ignačáka, obžalovaného z přípravy teroristického útoku na vlak. Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková svolala veřejné vyhlášení nálezu, což znamená, že soud Ignačákovu stížnost věcně projednal. Může jí vyhovět, případně ji s podrobnou argumentací zamítnout. ČTK to dnes zjistila z webu soudu.

Skupina, ve které byl také Ignačák, chtěla podle obžaloby narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu země. Plánovali prý útok na nákladní vlak převážející vojenský materiál za použití zápalných lahví. Vinu popírají.

Ignačákova ústavní stížnost konkrétně směřuje proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 27. května 2016. Vrchní soud tehdy změnil předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze a ponechal Ignačáka ve vazbě. Městský soud pak vazbu znovu prodloužil v srpnu. Stížnost ovšem směřuje proti usnesení z května.

Muž je ve vazbě přes rok, a to kvůli obavě z útěku a skrývání před trestním stíháním. Neúspěšně předložil písemný slib, záruku sestry a návrh, že by pravidelně docházel k probačnímu úředníkovi. Opakovaně uvedl, že nemá v úmyslu prchnout do zahraničí a mařit další soudní líčení.

Ignačák a další aktéři případu obžalobu odmítají, cítí se nevinní. Kauzu považují za výsledek policejní provokace. Tvrdí, že žádný útok zápalnými lahvemi neplánovali. Třem z pěti obviněných hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Zbývající dvě ženy před soudem stanuly kvůli tomu, že o plánech skupiny věděly a nenahlásily to policii.

Ignačákova vazba je nejdelší. Osm měsíců byl v cele také Petr Sova, jehož obžaloba označuje za hlavní postavu celého případu. Na svobodu se dostal na začátku loňského prosince kvůli justiční chybě. Žalobce tehdy nepodal včas návrh na ponechání obviněného ve vazbě, kde byl rovněž kvůli obavám z útěku.

Za propuštění vazebně stíhaného Ignačáka několikrát protestovalo anarchistické hnutí v okolí pankrácké věznice. Muž také držel hladovku.