Uzbekistán si dnes v prezidentských volbách vybral nástupce autoritářského vůdce Islama Karimova, který po 27 letech ve funkci 2. září podlehl mozkové mrtvici. Výsledky se očekávají v pondělí, již předem je ale za jasného favorita považován úřadující prezident Šavkat Mirzijojev.

Volební místnosti se otevřely ve 2:00 SEČ a uzavřeny byly v 16:00 SEČ. Již během dopoledne místního času volební komise oznámila, že hlasování bude platné, neboť volební účast překonala minimální hranici 33 procent. Celkem přišlo k volbám podle odhadů více než 86 procent voličů, údaj ale nebyl oficiálně potvrzen.

Nyní 59letý Mirzijojev strávil za Karimovovy vlády 13 let v premiérské funkci. Ve volbách kandiduje za Liberálně demokratickou stranu, stejně jako při posledních prezidentských volbách v roce 2015 Karimov.

Mirzijojev měl tři protikandidáty, nejznámější je Sarvar Otamurodov, předseda Demokratické strany národní obrody (Milli tiklaniš) a zároveň místopředseda dolní komory parlamentu.

Po celém Uzbekistánu bylo otevřeno na 9300 volebních místností. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyslala do Uzbekistánu své pozorovatele a předvolební kampaň označila za „přísně regulovanou“.

Karimov řídil tuto středoasijskou zemi od roku 1989 a skoro polovina z 32 milionů obyvatel se narodila za jeho vlády. Uzbekistán přeměnil v jeden z nejuzavřenějších států regionu. Snažil se vystupovat jako ochránce stability před islámským radikalismem, ale kritici ho odsuzovali za potlačování opozice, umlčování médií a krutosti včetně vražd a mučení.

Karimov si nevybral žádného nástupce, a tak po jeho smrti panovaly obavy, že se tato země s obyvateli vyznávajícími převážně sunnitský islám stane dějištěm bojů o vládu mezi jednotlivými politickými frakcemi. Takové situace by pak mohli využít muslimští extremisté.

Mirzijojev si ale v roli úřadujícího prezidenta počínal suverénně, aniž vyvolal jakékoli napětí, což podle analytiků svědčí o tom, že se na něm jako jako na Karimovově nástupci shodli zástupci jednotlivých klanů.

Ve střední Asii strategicky položený Uzbekistán, o jehož partnerství stojí Rusové, Číňané i Američané, má velké nerostné bohatství – ropu, zemní plyn a zlato. Patří rovněž k největším vývozcům bavlny. Kvůli velkým bavlníkovým plantážím trápí zemi nedostatek vody.