V Chorvatsku začal dnes soud s Draganem Vasiljkovičem, který za války v první polovině 90. let velel srbským polovojenským silám a je obžalován z válečných zločinů. Proces zahájilo přednesení obžaloby, po němž Vasiljković, známý z válečných let jako „kapitán Dragan“, prohlásil, že je nevinný a že všechna obvinění jsou lživá.

Obžalobu vznesla chorvatská prokuratura letos 8. ledna. Jednašedesátiletého Vasiljkoviče viní především z odpovědnosti za mučení, špatné zacházení a zabíjení zajatých chorvatských vojáků a policistů v červnu a červenci 1991 v Kninu, který byl metropolí samozvané Republiky srbská Krajina (RSK).

Odpovědný je Vasiljković údajně i za zabití dvou chorvatských vojáků v únoru 1993 v obci Bruška. K tíži obžalovanému prokuratura rovněž dává účast na plánování útoku na město Glina v červenci 1991, při němž přišli o život civilisté a byl drancován a ničen majetek. V případě, že bude uznán vinným, hrozí mu až 20 let vězení.

„Nejsem agresor ani válečný zločinec. Jsem obránce své vlasti Jugoslávie, kterou jsem miloval. Jediný zločin tady byl spáchán na mně a trvá už deset let,“ prohlásil podle médií Vasiljković v reakci na přečtenou obžalobu s narážkou na roky, které už strávil ve vazebních věznicích.

„Agrese proti Jugoslávii se dopustili domácí zrádci a cizí žoldáci. Ti jsou teď obránci a já agresor. Tady není něco v pořádku,“ dodal.

Vasiljkoviče vydala Chorvatsku k trestnímu stíhání loni v červenci Austrálie. V této zemi, jejíž občanství má, žil ve městě Perth pod jménem Daniel Snedden a pracoval jako trenér golfu. Právní bitva kolem extradice trvala deset let, během nichž byl Vasiljković převážně ve vydávací vazbě.

Proces, který se koná před soudem ve Splitu, provázejí přísná bezpečnostní opatření. Podle deníku Večernji list před soudní budovou hlídkuje větší počet policistů v uniformách i v civilu a v soudní síni hlídá deset příslušníků justiční stráže.

Kapitán Dragan ještě za války, poté co po půl roce působení kvůli neshodám s krajinským politickým vedením odešel na čas do Bělehradu, tvrdil, že jeho cílem jako velitele bylo obsazovat území, a vůbec ne zabíjet co nejvíc Chorvatů. Důrazně přitom popřel, že by se v jeho jednotkách krutě zacházelo se zajatci. Vyslovil se také proti vytváření polovojenských skupin, které jsou podle něj málo účinné a potencionálně nebezpečné.

Nicméně je mu mimo jiné také vyčítáno, že se podílel na výcviku zločiny neblaze proslulé polovojenské formace takzvaných Tygrů, zformované Željkem Ražnjatovičem, známým pod přezdívkou Arkan. Ten byl v té době jedním z mocných vůdců bělehradského podsvětí a založil i vlastní politickou stranu.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) při projednávání případu bývalého „prezidenta“ RSK Milana Martiče v roce 2007 jmenoval Vasiljkoviče jako účastníka zločinů spáchaných na Chorvatech a na dalších osobách nesrbské národnosti. Žádost o jeho zadržení ale nevydal.

Republiku srbská Krajina, která zabírala téměř třetinu chorvatského území, vyhlásili chorvatští Srbové v prosinci 1991 poté, co se Chorvatsko téhož roku jednostranně odtrhlo od Jugoslávie. Začátkem srpna chorvatská armáda provedla bleskovou ofenzivu Bouře, která existenci RSK ukončila.