Od vyhlášení výjimečného stavu 9. října zadržela etiopská vláda již více než 11.000 lidí, mezi nimi i téměř 350 žen. Zatčení jsou nebo byli v šesti věznicích. Vyplývá to z oficiálních informací zveřejněných etiopskou státní televizí. Údaj o počtu zadržených je mnohonásobně vyšší, než kolik úřady uvedly v říjnu, upozorňuje agentura AFP.

Zodpovědná místa neupřesnila, kolik zatčených lidí bylo v mezidobí propuštěno. Zadrženým klade vláda za vinu nejčastěji podněcování k násilí a poškozování majetku či narušování veřejné dopravy.

Nejmasivnější zatýkání se odehrálo v hlavním městě a v regionech obývaných Oromy. Příslušníci této nejpočetnější, avšak marginalizované etnické skupiny dlouhodobě vystupují proti plánům na přerozdělení půdy.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch uvedla, že etiopské bezpečnostní síly zabily více než 400 protestujících Oromů. Addis Abeba toto číslo zpochybnila.

Na útlak Oromů upozornil během Olympiády v Brazílii stříbrný maratonský běžec Etiopan Feyisa Lilesa, který při dobíhání do cíle symbolicky zkřížil ruce nad hlavou. Toto solidární gesto se používá i na zahraničních manifestacích, které se na podporu Oromů konaly například v Johannesburgu nebo v New Yorku.

Vláda v Addis Abebě dříve zdůvodnila rozsáhlé zatýkání snahou posílit bezpečnost. Policisté mohou v rámci výjimečného stavu zadržovat podezřelé a provádět domovní prohlídky bez soudního příkazu. Vláda ale také občanům zakázala sledovat některá média a sdílet jejich obsah.

Nepokoje, které vedly k vyhlášení výjimečného stavu, byly podle BBC nejsilnější, jaké Etiopie zažila v uplynulých dvaceti letech. Od loňského listopadu přišlo podle organizací na ochranu lidských práv při protivládních protestech o život 500 lidí.

Nejméně 55 lidí zahynulo 2. října, když policisté rozháněli demonstraci během náboženského svátku. V Oromii během protivládních protestů zapalovali demonstranti auta i vládní budovy.