Čajové lístky staré 2150 let objevili archeologové v hrobě čínského císaře Ťing-tia, který zemřel roku 141 před naším letopočtem. Nález je podle expertů nejstarším hmatatelným důkazem o pití čaje na světě, píše britský list The Independent.

Hrob zmíněného vládce dynastie Chan je situován poblíž nynějšího města Sien, kde se nacházela metropole tehdejšího císařství. Lokalita byla archeology prozkoumána již v 90. letech minulého století a hrob císaře Ťing-tia je dnes přístupný veřejnosti.

Teprve díky nynějšímu vědeckému rozboru organických vzorků z pohřebního komplexu bylo ale možné mezi předměty rozpoznat čajové lístky, které byly uloženy v dřevěné krabičce v jedné z jam, jež se nacházely kolem císařova hrobu.

Jámy obsahovaly předměty k použití v posmrtném životě. Kromě čaje si císař na cestu odnášel také proso či rýži, sdělili experti z čínské akademie věd, kteří výzkum provedli.

Pohřební komplex zahrnoval i řadu vzácných artefaktů, mimo jiné zbraně, keramické postavičky, množství keramických zvířat a několik skutečných válečných vozů tažených koňmi.

Co se týče čaje, exempláře takového stáří doposud nebyly nikde na světě objeveny. Jeden starobylý čínský text, napsaný zhruba o sto let později, nicméně uváděl, že Čína vyváží čajové lístky do Tibetu, napsal The Independent.

Čaj objevený v hrobě císaře Ťing-tia je podle vědců té nejlepší kvality. Tvoří ho výhradně čajové pupeny, tedy malé zavřené lístky čajovníku, které jsou obvykle považovány za kvalitnější než běžné čajové listy.

Milovník čaje císař Ťing-ti je významnou postavou rané historie Číny a je známý jako nezvykle osvícený a liberální panovník. Zásadně snížil daně, které tížily lid, nařídil, aby se s vězni zacházelo lidsky a aby jim byly sníženy tresty. Rovněž úspěšně omezil moc aristokracie, píše The Independent.