Slavný vojevůdce Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče má ode dneška v Sedlčanech na Příbramsku pamětní desku. Radnice ji nechala osadit na budově městského muzea. Deska, na níž je slavný vojevůdce zachycen v přilbici s kanony a dělovými koulemi, byla odhalena při příležitosti 250. výročí maršálova narození. Oslav pořádaných Spolkem Radecký Praha se zúčastnilo několik desítek lidí, někteří dorazili i v historických uniformách.

Vzpomínkovou akci, jejíž součástí byla také mše v kostele svatého Martina, začal spolek připravovat už v loni. „Byli jsme požádáni, abychom se do toho zapojili. Od léta do 2. října tu byla výstava v městském muzeu na téma Radecký a jeho doba. Další akcí byl vědecký seminář, který pořádal Státní oblastní archiv Praha,“ řekl dnes ČTK starosta Sedlčan a senátor Jiří Burian.

Radecký se narodil 2. listopadu 1766 v Třebnici nedaleko Sedlčan ve staré české šlechtické rodině. Patřil k nejúspěšnějším vojevůdcům své doby a dodnes je na něj pohlíženo jako na jednoho z nejvýznamnějších velitelů českého původu vůbec. Za svůj dlouhý život stačil vyhrát řadu bitev a posbírat téměř všechna vyznamenání habsburské monarchie.

Pocty se maršál dočkal i v Praze, na Malostranském náměstí mu byl odhalen pomník odlitý z děl ukořistěných piemontské armádě. Sousoší ale bylo v roce 1919 jako symbol monarchie odstraněno, Spolek Radecký Praha usiluje už několik let o jeho navrácení.

Burian ČTK řekl, že dostal jeden e-mail, jehož pisatel se v souvislosti s Radeckého službami pro rakouskou monarchii podivoval dnešnímu odhalení pamětní desky v Sedlčanech a radnici tento krok vyčítal. Burian na tom ale nic kontroverzního nevidí.

„My se na Radeckého díváme tak, že se tu v nedaleké Třebnici narodil, žil tu do deseti let a v podstatě byla to velká osobnost ve své době. Proč bychom se na něj měli dívat špatně? To bychom měli odsoudit i Jakuba Krčína nebo jiné osobnosti tohoto kraje?“ podotkl.

Patrně nejznámější připomínkou vojevůdce, který zemřel v roce 1858 v italském Miláně, je „Radeckého marš“, který na počest vítězství v Itálii složil Johann Strauss. Tradovalo se, že se díky Radeckému do Vídně dostal recept na slavný řízek, podle všeho to je ale jen legenda.