Čínský a tchajwanský prezident se dnes setkali na historickém summitu v Singapuru. Krátká schůzka Si Ťin-pchinga a Ma Jing-ťioua byla prvním přímým kontaktem Pekingu a Taj-peje na nejvyšší úrovni od konce občanské války před 66 lety. Analytici předem upozorňovali, že bleskový summit bude mít spíše symbolický význam. Obě strany před setkáním avizovaly, že nebude podepsána žádná dohoda a nechystá se ani žádné společné prohlášení – a to také oba představitelé dodrželi.

Vůdkyně tchajwanské opoziční Demokratické pokrokové strany Cchaj Jing-wen po schůzce prezidentů prohlásila, že je zklamaná, protože tchajwanský reprezentant nenastolil téma zachování demokracie a svobody na ostrově.

Si Ťin-pching a Ma Jing-ťiou si na úvod více než minutu třásli rukama a záplavě blesků fotoreportérů a objektivům televizních kamer čelili širokými úsměvy. Čínský prezident k obleku zvolil červenou kravatou, odpovídající barvě čínské vládní komunistické strany, zatímco Ma Jing-ťiou měl vázanku v modré barvě své Nacionalistické strany.

V jednacím sále promluvil jako první Si – usazený naproti tchajwanskému prezidentovi řekl, že obě strany Tchajwanské úžiny mají schopnost i moudrost řešit své vlastní problémy. „Žádná síla nás nemůže odtrhnout,“ řekl čínský prezident. „Jsme jedna rodina.“

Ma odpověděl, že je odhodlaný prosazovat mír napříč Tchajwanskou úžinou, a dodal, že vzájemné vztahy by měly být založené na upřímnosti, moudrosti a trpělivosti. Nepřímo také Si Ťin-pchinga vyzval, aby respektoval tchajwanskou demokracii. „Obě strany by měly vzájemně respektovat své hodnoty a způsob života,“ poznamenal.

Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu předem oznámil, že se oba muži budou vzájemně oslovovat „pane“. Zjevně proto, aby se vyhnuli oslovení „prezident“, protože ani jeden oficiálně neuznává toho druhého coby hlavu státu, napsala agentura Reuters. Po skončení schůzky prezidentů prohlásil na tiskové konferenci šéf čínského úřadu Čang Č‘-ťün, že síly usilující o nezávislost Tchaj-wanu jsou největší hrozbou společného míru.

Citlivost vzájemných vztahů naznačila i čínská státní televize, která živě ze summitu odvysílala jen poznámku Si Ťin-pchinga a přenos přerušila, jakmile začal mluvit Ma. To ihned na čínských sociálních sítích vyvolalo bouři nevole a stížnosti na cenzuru.

Tchaj-wan se v roce 1949 odtrhl od Číny, což ale Peking nikdy neuznal. Nynější tchajwanský prezident zahájil v roce 2008, po letech otevřeného nepřátelství mezi oběma stranami, proces sbližování. Poté, co se dostal k moci, bylo mezi oběma územími podepsáno množství dohod.

Tchajwanská opozice dnešní setkání kritizovala s tím, že jde o snahu Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou plánovány na 16. ledna. Přes noc v Singapuru protestovalo proti setkání asi 200 lidí; dopoledne jejich počet klesl na několik desítek.

Před setkáním se svým tchajwanským protějškem promluvil čínský prezident na singapurské Národní univerzitě, kde prohlásil, že Čína je neustále přesvědčená, že spory v Jihočínském moři by měly být vyřešeny prostřednictvím rozhovorů. Dodal ale, že vláda má zodpovědnost chránit svrchovanost země a její námořní práva.

Jak připomněla agentura Reuters, čínské teritoriální nároky se v Jihočínském moři kříží s Vietnamem, Filipínami, Malajsií, Tchaj-wanem a Brunejí. V posledních letech se Čína pustila do asertivnějšího prosazování svých územních požadavků což vyvolalo obavy sousedních zemí i znepokojení mezinárodního společenství.

Tento týden pronikl americký raketový torpédoborec Lassen za hranici 12 námořních mil vymezující pásmo pobřežního moře kolem umělého čínského ostrova ve sporné oblasti Jihočínského moře.