Velvyslanci asi budou moci zůstat ve službě i potom, co překročí hranici 70 let věku. Sněmovna by to měla podle dnešního doporučení garančního ústavně-právního výboru schválit v novele služebního zákona, jež zahrnuje širší úpravy zahraniční služby. Poslanci budou o předloze rozhodovat tento měsíc.

Novinka se s největší pravděpodobností ale nebude vztahovat na velvyslankyně v Sýrii Evu Filipi a na Slovensku Livii Klausovou. Předloha totiž patrně nebude vzhledem ke lhůtám pro následné projednání v Senátu a pro podpis prezidenta účinná do konce roku, vyplynulo z dnešního vyjádření předsedy výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) a člena Martina Plíška (TOP 09). Změna, kterou prosazuje právě prezident Miloš Zeman kvůli Filipi, nemá platit zpětně.

Věkový limit stanoví nynější znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Změna spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit.

Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí. Nyní služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů. Úprava předlohy podpořená výborem navíc stanoví, že velvyslaneckou pozici bude možné obsadit bez toho, že by kandidát musel být ve služebním poměru na ministerstvu zahraničí.

Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořila asi 80 milionů korun. Pokud by nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva. Sněmovna bude s kladným postojem výboru rozhodovat i o Tejcově návrhu ohledně osobních příplatků, jenž by ministerstvu ušetřil v nákladech na zahraniční službu asi 350 milionů korun.

Sněmovna by měla ve vládní verzi změnit podle doporučení výboru ustanovení, podle kterého by zaměstnanci ministerstva zahraničí a ministerstva obrany mohli být vysláni do ciziny i bez svého souhlasu. Místo jednoho roku to bude půlrok s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let. Výbor nepodpořil návrh Jany Pastuchové (ANO) na prodloužení této doby na devět let. Opačné stanovisko ale dal k požadavku Ladislava Velebného (ČSSD) vyloučit z možnosti vyslání do ciziny bez souhlasu těhotné ženy nebo lidi pečující o dítě.

Novela stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraničí misi. Podle nynějšího znění zákona je to nutné. Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky. Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat.

Výbor nedoporučil plénu schválit návrhy ODS na širší změny služebního zákona. Občanští demokraté chtějí zrušit odborné náměstky, vyjmout z působností zákona Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a zrušit ustanovení, podle kterého vedoucí státní úředníci nesmějí vykonávat žádnou funkci v politických stranách.

Návrh o SÚJB vychází z upozornění jeho předsedkyně Dany Drábové na to, že úřad má za současných podmínek potíže s přijímáním odborných pracovníků. Nové zaměstnance prý nemůže dobře zaplatit. Dnes Drábová řekla, že ji návrh ODS překvapil, a nesouhlasila s ním. „Mým cílem nebylo takto jednoduché a přímočaré řešení… Vstoupili jsme pod služební zákon, vrátit to zpět je těžko možné,“ uvedla. Z debaty vyplynulo, že problém by se mohl řešit v budoucí novele služebního zákona.