Caracas 7. srpna (ČTK) – V kasárnách na předměstí třetího největšího venezuelského města Valencie, které leží asi 180 kilometrů západně od Caracasu, skupina 20 vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána v neděli vyhlásila rebelii proti prezidentovi Nicolási Madurovi. Vzpouru ale vláda potlačila. Dva povstalci byli zabiti, jeden raněn, sedm dalších bylo zatčeno, informovala dnes BBC. Po deseti ozbrojeným mužům, jimž se podařilo uniknout, se stále pátrá.

Venezuelský socialistický prezident Maduro v televizním projevu prohlásil, že armáda v neděli odrazila „teroristický útok“ žoldáků proti vojenské základně na severu země. Všichni zatčení podle prezidenta poskytují vyšetřovatelům informace.

Podle zpravodajského serveru BBC je situace v zemi navzdory incidentu klidná. V ulicích Valencie i v okolí města hlídkují vojenské vozy, do operace je zapojena nejméně jedna helikoptéra. Demonstrace na podporu vzpoury byly rozehnány slzným plynem.

„Vyhlašujeme legitimní rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely, neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura,“ uvedl lídr vzbouřenecké skupiny, kapitán Juan Caguaripano v prohlášením zveřejněném na sociálních sítích. Se skupinou asi dvaceti ozbrojenců v uniformách za zády dodal, že cílem vzpoury je obnovení ústavního pořádku s cílem zachránit zemi před naprostým zničením.

Ministr obrany Vladimir Padrino uvedl, že zajatci se přiznali, že je zverbovali „stoupenci krajní pravice, kteří jsou ve styku s cizími vládami“. Potvrdil také, že bezpečnostní síly stále pátrají po „části skupiny, které se podařilo zmocnit se několika zbraní“.

Generál Jesús Suárez, který velí venezuelským ozbrojeným silám, prohlásil, že operaci „financovala pravice, financovalo ji severoamerické impérium“, tedy Spojené státy.

Místopředseda vládní strany Cabello na twitteru ujistil, že u vojenských jednotek v zemi „vládne naprosto normální situace“.

Silná venezuelská armáda představuje hlavní oporu režimu a až dosud zůstává hluchá k výzvám opozice, aby se k ní přidala, poznamenala agentura AFP.

Španělský list El País napsal, že na kapitána Caguaripana je od roku 2014 vydán zatykač kvůli účasti na plánu svrhnout prezidenta Madura.

Kapitán v prohlášení vyzval všechny vojáky a policisty země, aby se připojili k jeho skupině, která podporuje parlament. Ten vzešel z voleb v prosinci 2015 a většinu v něm má opozice. Práci poslanců ale od té doby blokuje nejvyšší soud nakloněný prezidentovi.

Vzpoura přišla den poté, co nové Ústavodárné shromáždění odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, kritizující vládu prezidenta Madura. Toto shromáždění vzešlo z voleb, které bojkotovala opozice a které jako nedemokratické a neústavní označila řada států, včetně USA.

Ve Venezuele od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Demonstrace, proti nimž tvrdě zasahuje policie, si vyžádaly už 125 obětí. Asi 4500 lidí bylo od začátku protestů zatčeno, tisícovka z nich zůstává ve vazbě.