Větší obchody asi budou muset zůstávat povinně zavřeny jen o třech svátcích, nikoli o sedmi, jak navrhoval Senát. Sněmovna dnes po rozsáhlé debatě předlohu horní komory o omezení prodejní doby zmírnila. Provozovatelé budou muset podle sněmovního návrhu zavírat na Nový rok a na dva vánoční svátky 25. a 26. prosince. Na Štědrý den budou moci být otevřeny do 14:00. Předloha nyní míří k posouzení senátorům.

Zákon v této podobě by zřejmě současnou praxi příliš nezměnil, protože sami obchodníci uvádějí, že již nyní byla v tyto dny většina obchodů zavřena. Pouze některé obchody byly otevřeny 26. prosince, ne však všechny.

Ze Senátu se však možná zákon vrátí zpět poslancům s pozměňovacím návrhem, který bude rozsah svátků rozšiřovat. „ČSSD s takovým výsledkem nesouhlasí, bude nadále usilovat o prosazení výraznější změny a v Senátu navrhne, aby se počet svátečních dnů, v nichž bude prodej v hypermarketech omezen, vrátil k senátory původně navrhovanému rozsahu,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Podle původního senátního návrhu měly mít obchody zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince.

Odboráři v maloobchodě vnímají schválení zákazu prodeje o třech svátcíchjako průlom a vítězství, i když ne tak velké, jak očekávali. Svaz obchodu a cestovního ruchu to pokládá za nejpřijatelnější variantu z těch špatných. Podle mluvčí svazu Ireny Vlčkové je regulace otevírací doby nadbytečná a zákon není třeba.

Zákaz prodeje se i ve schválené podobě nebude vztahovat na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zavřít však budou muset zastavárny, sběrny nebo bazary. Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun. Při opakovaném porušení zákona to bude až pětinásobek.

Poslanci přistoupili na pozměňovací návrh Romana Kubíčka (ANO), který zákaz proti senátní podobě zmírnil na tři svátky. Zástupce předkladatelů senátor František Bublan (za ČSSD) s tím nesouhlasil. „Spokojen s tím nejsem, protože je to redukovaný výsledek. V podstatě téměř kopíruje současnou praxi. Ale je tady ještě prostor v Senátu to nějak obohatit o další dny, aby to mělo nějaký význam,“ řekl Bublan novinářům.

Poslanci nejprve tento návrh neschválili, hlasování však zpochybnil Michal Kučera (TOP 09 a Starostové) a na druhý pokus už ho přijali. Před závěrečným hlasováním si klub KDU-ČSL vyžádal přestávku. Po ní požádal poslanec KSČM Josef Šenfeld o revokaci usnesení, jímž Sněmovna Kubíčkův návrh schválila. Vyvolalo to rozsáhlou debatu, která vyvrcholila tím, že místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) po poradě se sněmovními legislativci prohlásil všechny pozměňovací návrhy za odhlasované a poslanci už jen hlasovali o zákonu jako o celku.

Pro zákon nakonec hlasovalo 90 poslanců. Podpořili ho sociální demokraté, komunisté, lidovci a dva poslanci z klubu Úsvitu. Naopak vládní ANO hlasovalo proti němu stejně jako poslanci ODS, TOP 09 a Starostů a také většina nezařazených poslanců.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik řekl, že komunisté zákon podpořili jen proto, že očekávají, že se na něm něco v Senátu změní. Obdobně se vyjádřil předseda klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.

Omezení prodejní doby se snaží odbory prosadit už asi deset let. Argumentují mimo jiné tím, že by omezení umožnilo zaměstnancům strávit svátky v rodinném kruhu.

Pravice návrh kritizovala, zamítnout ho chtěli Petr Bendl (ODS) a předseda hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO), to ale Sněmovna neschválila. Naopak Stanislav Grospič (KSČM) zákon označil za vstřícné gesto vůči zaměstnancům a práci, kterou odvádějí. „Zákon je o těch, kteří jsou za těmi pokladnami, kteří jsou v těch skladech a ten zákon je pro ně,“ řekl senátor Bublan.

Maďarský parlament před několika dny obdobný zákon zrušil, a to zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.