Země visegrádské skupiny (V4) včera důrazně odmítly chystaný návrh Evropské komise na přerozdělení dalších 120.000 uprchlíků v rámci Evropské unie. Klíč k řešení současné migrační krize vidí jinde. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po mimořádném summitu V4 uvedl, že jakákoliv diskuse o kvótách je pouze zástupná, podstatou problému je podle něj situace v zemích, jako jsou Sýrie nebo Libye.

Evropská komise přerozdělování uprchlíků z Itálie, Řecka a Maďarska, které jsou silně zasažené migrační krizí, navrhne příští týden. Mluvčí komise dnes potvrdila, že na návrhu, který by měl v europarlamentu zveřejnit šéf unijní exekutivy Jean-Claude Juncker, se stále pracuje. Nové číslo podle ní doplňuje jarní návrh na redistribuci 40.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Komise by tedy nyní chtěla podle určitých kvót uvnitř EU přemístit 160.000 osob.

Sobotka se nechal slyšet, že žádná nová čísla nejsou na stole a čtveřice premiérů o nich dnes nejednala. „To, na čem jsme se shodli, je, že ta debata o kvótách plní jediný účel. Odvádí pozornost od toho, co je skutečnou podstatou toho problému. Evropa ztratila schopnost regulovat migraci,“ řekl novinářům po skončení jednání.

Belgický vicepremiér a ministr zahraničí Didier Reynders v reakci na pražský summit V4 před novináři v Lucemburku poznamenal, že v rámci EU existuje velká solidarita ve prospěch chudších zemí, které se chtějí rozvíjet. Nyní je podle něj potřeba, aby také celá osmadvacítka ukázala stejnou míru solidarity též vůči těm, kdo jsou nyní na útěku před válkou. „Odmítnout kvóty znamená odmítnout evropskou solidaritu,“ poznamenal.

Také polská premiérka Ewa Kopaczová je proti povinným kvótám. Když se diskuse omezí jen na přerozdělování uprchlíků, dojde podle ní k tomu, že se země EU budou každý měsíc setkávat, aby diskutovaly o číslech, když hlavní problém je jinde. Kvóty by podle ní navíc do Evropy přilákaly více uprchlíků.

Kvóty podle ní nemají smysl bez dalších kroků jako určení států pro zřízení středisek, které by ověřovaly, zda přicházejí výlučně ekonomičtí migranti, anebo lidé, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí. Za další nutnou záležitost považuje pečlivou readmisní politiku, tedy vracení ekonomických migrantů do vlasti i vypracování seznamu bezpečných států, odkud není důvod odcházet do Evropy.

Proti návrhu na další kvóty se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico a ve společném prohlášení také šéf maďarské vlády Viktor Orbán. Fico se zároveň důrazně postavil za to, aby zůstaly otevřené vnitřní hranice Schengenu. Jejich zavření by podle něj bylo obrovskou prohrou evropské politiky.

Sobotka se vyjádřil také ke spekulacím o možném budoucím spojení financování z evropských fondů a ochoty zemí přijímat uprchlíky. „Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně,“ poznamenal k tomu.

O dalších návrzích týkajících se kvót podle něj nebude Česko diskutovat, dokud nebude jasno o vnější ochraně schengenských hranic, dokud nebudou přijímací centra pro uprchlíky a jasná diplomatická snaha Evropy zaměřená na zastavení krizí v zemích, kde vlna vznikla. Zdůraznil také, že je nutné, aby i země jako Řecko nebo Itálie dodržovaly unijní pravidla. Česko je připraveno do nich v případě potřeby vyslat své experty.

Visegrád může poskytnout experty a techniku pro ochranu Schengenu

Země Visegrádu se chtějí aktivně podílet na řešení migrační krize. Jsou připraveny poskytnout experty a vybavení pro ochranu vnějších hranic Schengenu, zesílit boj proti pašerákům nebo podporovat boj proti Islámskému státu. Premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska to uvedli ve společném prohlášení po skončení dnešního mimořádného summitu visegrádské skupiny (V4). Český premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že migrace je celoevropský problém. Je podle něj třeba rychlé a společné reakce EU.

Sobotka na tiskové konferenci poznamenal, že dnešní jednání svolal z důvodu napjaté situace, která v důsledku migrační krize panuje v Evropě. „Migrace je společný evropský problém. To, co sledujeme nyní, je chaos, který podlamuje důvěru občanů ve fungování Evropské unie a také snižuje reputaci Evropské unie ve světě,“ prohlásil český premiér.

Spolu se slovenským premiérem Robertem Ficem, šéfkou polské vlády Ewou Kopaczovou a maďarským premiérem Viktorem Orbánem pak v prohlášení vyjádřil hluboké politování nad ztracenými lidskými životy.

Předsedkyně polské vlády Kopaczová zdůraznila, že Evropa musí být vůči uprchlíkům solidární. Několikrát zopakovala, že Polsko se této solidarity nezříká, ovšem požaduje, aby členské státy mohly pomáhat podle svého uvážení. „Členské státy mají udělat suverénní rozhodnutí o svém zapojení,“ řekla Kopaczová. Dodala, že opatření, která V4 navrhuje, míří ke zdroji problémů, nikoliv jejich důsledkům.

Maďarský premiér Viktor Orbán ocenil setkání, pro Maďarsko je prý důležité. „Oni vlastně Češi, Slováci a Poláci vyjádřili solidaritu s námi a to je pro nás velmi důležité. Možná budeme tu solidaritu potřebovat v nějaké zhmotněné formě,“ řekl Orbán.

Nejdůležitější otázka podle něj je, jestli jsou státy schopny svým občanům ukázat, že mají situaci pod kontrolou, jestli jsou evropští lídři schopni garantovat společnou bezpečnost. „Opravdu si myslím, že jsme schopni to zvládnout, chceme to zvládnout v rámci právních norem,“ dodal.

Někteří evropští politici podle něj podvedli uprchlíky, když jim dali naději, že se mohou dostat do západní Evropy. V této souvislosti poznamenal, že Rakousko ani Německo migrantům víza nevydá, oni tak narazí na realitu maďarských hranic.

Slovenský premiér Fico považuje za důležité, že V4 upozornila na důležitost ochrany hranic schengenského prostoru, který je podle něj jedním z pilířů EU. Společné prohlášení podle Fica jednoznačně potvrzuje zájem čtveřice zemí „za každou cenu“ zachovat hodnotu Schengenu. Zároveň je dokument jasným projevem solidarity vůči těm, kdo potřebují pomoc.

Fico také kritizoval výtky některých evropských zemí vůči přístupu V4 k uprchlíkům. „Odmítám jménem Slovenska moralizování na adresu vlády Slovenské republiky i ostatních států V4 za to, že důsledně chceme chránit schegenskou hranici,“ řekl. Podle něj se tím pouze vyvolá rozkol v EU.

Odmítání uprchlických kvót v Česku, Polsku a pobaltských zemích nedávno kritizoval rakouský kancléř Werner Faymann či francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.

Slovenský premiér také upozornil na to, že se objevují zpravodajské informace, že příliv uprchlíků mohou využít lidé spojení s teroristickými skupinami. To by podle něj mohlo ohrozit vnitřní bezpečnost Unie.

Čtveřice politiků je přesvědčena o tom, že dosavadní pokrok v implementaci opatření na evropské úrovni není dostatečný. Vyzvala proto Evropskou komisi, aby 14. září na zasedání unijních ministrů vnitra podala přehled doposud podniknutých aktivit.

V další části prohlášení se visegrádská skupina přihlásila k posílení pomoci pro zvláště ohrožené skupiny uprchlíků nebo zvýšení finanční a materiální pomoci zemím s velkou populací uprchlíků. Evropská politika by se podle V4 měla vedle Středomoří více soustředit i na balkánskou migrační trasu. Osmadvacítka by také měla zefektivnit ochranu vnějších hranic a ponechat dobrovolnost při přijímání uprchlíků. Jednotlivé členské země pak mají podle V4 plnit své právní povinnosti.