Kigali 4. srpna (ČTK) – Podle počátečních výsledků se vítězem prezidentských voleb ve Rwandě nepřekvapivě stal úřadující prezident Paul Kagame. Ten funkci zastává již od roku 2000 a v klíčových vládních funkcích figuruje od roku 1994, kdy jeho Rwandská vlastenecká fronta (FPR), nyní vládnoucí a vše kontrolující strana, zarazila genocidu Tutsiů.

K urnám podle volební komise dorazilo 80 procent z 6,9 milionu registrovaných voličů. Rwandská volební komise zveřejnila první výsledky po sečtení zhruba 20 procent odevzdaných hlasů. Ty ukazují, že Kagame získal 98,75 procenta hlasů, uvedla agentura AFP. Předběžné výsledky zveřejní komise v sobotu odpoledne.

„Ve Rwandě nejsou volby, jen korunovace,“ uvedl Robert Mugabe, jeden z mála novinářů, který se nebojí dění v zemi otevřeně kritizovat. V roce 2015 dosáhl Kagame pomocí referenda změn v ústavě, díky nimž si úřad teoreticky pojistil až do roku 2034. Po nynějším sedmiletém mandátu by hypoteticky mohl absolvovat ještě dva pětileté.

Devětapadesátiletý Kagame byl už jako tříletý chlapec – ještě v rámci belgické správy – konfrontován s etnickou nenávistí mezi Tutsii a Hutuy: jeho rodiče museli uprchnout do sousední Ugandy. Po absolvování Makererské univerzity v Kampale nastoupil k armádě. V 80. letech sloužil jako šéf rozvědky v povstalecké armádě ugandského vůdce Yoweriho Museveniho, který v roce 1986 svrhl vojenskou vládu Miltona Oboteho. Už v následujícím roce ale Kagame byl při zakládání FPR.

Když v říjnu 1990 FPR vtrhla do Rwandy s cílem odstranit „zkorumpovaný“ hutuský režim prezidenta Juvénala Habyarimany, byl zrovna na vojenské stáži v americkém Kansasu. Ihned se vrátil a po smrti tehdejšího vůdce FPR se ujal velení. V červenci 1994 FPR ukončila genocidu (během 100 dní bylo vyvražděno 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů) a právě Kagame měl na tomto úspěchu lví podíl. Prezidentem se stal Hutu Bizimungu a tehdy 37letý Kagame usedl do křesla viceprezidenta a ministra obrany. Od té doby ale podle pozorovatelů tahal Kagame za všechny mocenské nitky v zemi.

První muž Rwandy bývá označován za vojenského génia a vynikajícího stratéga, získal si chválu mezinárodní komunity za rychlé a mírumilovné hospodářské oživení tohoto středoafrického státu. Zrušil občanské průkazy rozlišující Hutuy a Tutsie a tvrdí, že on sám je Rwanďan, ne Tutsi. Kritikové mu ovšem připisují porušování lidských práv, omezování nezávislých médií a potlačování politické opozice.

Tomu nasvědčují i stížnosti zbývajících dvou kandidátů, kteří se dnes ucházeli o prezidentský úřad. Frank Habineza z Demokratické strany zelených (DGP) a nezávislý Philippe Mpayimana tvrdí, že některé místní úřady jejich kampaň hatily a jejich příznivci byli zastrašováni.

Nemohli například vyvěšovat volební plakáty ve veřejných budovách, například ve školách a nemocnicích. „Bylo nám řečeno, že nemůžeme dávat volební plakáty tam, kam je umístila (Kagameho domovská strana) FPR, ale oni je měli prostě všude,“ řekl AFP. Ačkoli je to poprvé po 23 letech, co v prezidentských volbách mohla kandidáta postavit jediná povolená opoziční strana, pozorovatelé označují dva protikandidáty za divadélko pro mezinárodní komunitu, napsala AFP.

Šéf humanitární organizace Human Rights Watch Kenneth Roth dnes ve svém tweetu Rwandu označil za „vražednou diktaturu“. „Kene, Kene, Kene… tys zase přestal brát prášky?“ odpověděla mu rwandská ministryně vnitra a doporučila Rothovi jedno psychiatrické zařízení.

Za poslední dvě dekády bylo zavražděno, nebo zmizelo osm rwandských novinářů, 11 jich skončilo ve vězení a 33 dalších ze země uteklo.