Ministr financí Andrej Babiš (ANO) čelí kvůli korunovým dluhopisům podezření z daňové optimalizace. Nakoupil desetileté obligace Agrofertu za zhruba 1,5 miliardy korun. Z šestiprocentního úroku z dluhopisů se nehradí patnáctiprocentní daň. Když se tento postup u Babiše provalil, ministr dal podle svých slov ušetřené peníze na charitu, takže daň dosud nedoplatil, přestože nyní navrhuje posílání peněz od sebe i jemu podobných do rozpočtu, nikoli na charitu.

Sobotka už před jednáním vlády řekl, že Babiš měl návrh na zdanění výnosů z dluhopisů předložit dřív. Nyní podle premiéra kvůli velkému množství neprojednaných návrhů zákonů ve Sněmovně hrozí to, že se nepodaří normu před volbami schválit.

Vláda schválila návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů, který předložil jako poslanecký návrh zákona právě Babiš. Nikdo z ministrů nebyl proti, informoval na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale už před jednáním vlády vyjádřil pochybnosti o tom, zda Sněmovna stihne do konce volebního období normu projednat.

Návrh zákona předpokládá, že by dani podléhaly od příštího roku úroky z obligací, které nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení. Zdanění by se tak netýkalo korunových dluhopisů, které vydal stát.

Sobotka dnes také Babiše požádal, aby na příští jednání vlády předložil informaci o tom, jak finanční správa prověřuje firemní emise korunových dluhopisů vydaných v roce 2012. Tyto obligace, které nepodléhají zdanění, vydal tehdy i holding Agrofert, který do letošního února patřil Babišovi. Korunové dluhopisy Agrofertu nakoupil pouze Babiš.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Současný předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Později začaly stejným způsobem emitovat obligace i firmy. Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončila změnou zákona s rokem 2013.

Sbirka