S dvacítkou rozporů míří na pondělní jednání kabinetu návrh nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Týká se také těch území, u nichž přetrvávají různé veřejné zájmy a spory s obcemi a dalšími resorty. Jde třeba o návrh na rozšíření lokality Labské údolí v Ústeckém kraji nebo vyhlášení nových lokalit Louky u Přelouče a Kladruby nad Labem na Pardubicku. Ministerstvo životního prostředí ale v předkládací zprávě upozorňuje, že na sedmi sporných lokalitách trvá Evropská komise dlouhodobě.

Stát musí do konce ledna národní seznam chráněných území doplnit. Pokud by se tak nestalo, hrozily by Česku sankce a možná i zastavení evropských dotací. Záměr rozšíření lokalit podporují ekologové.

„Pro vyhlášení ochrany celoevropsky cenných území jsou zásadní biologické poznatky, a ne ekonomické záměry úzké skupiny investorů. Vláda by měla ctít zákony i mezinárodní dohody, ke kterým se připojila,“ uvedla Jana Vitnerová z ekologického sdružení Arnika.

Sedm lokalit požadoval Brusel už několikrát, ale předchozí vlády je nikdy neschválily. Jde o Labské údolí v Ústeckém kraji, Slavíkovy ostrovy a Labišťata u Přelouče nad Labem, Ždánický les a Meandry Jihlavy v Jihomoravském kraji, Dobřany v Plzeňském kraji a Vidnavu v Jeseníkách.

EK už zahájila s Českem „pilotní řízení“, které předchází řízení pro porušení evropského práva. Český seznam vznikl v roce 2005 a doplňoval se dvakrát, naposledy ho Brusel přehodnocoval před čtyřmi lety.

Například Labské údolí rozporují ministerstva dopravy, místního rozvoje, zemědělství, Svaz měst a obcí a další instituce. Jako nejvážnější označují střet se zabezpečením splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu, v rámci níž se aktuálně projednává EIA na Plavební stupeň Děčín.

Lokalita se má chránit například kvůli výskytu lososa obecného, modráska bahenního a bobra evropského. MŽP v předkládací zprávě upozorňuje, že pokud bude rozšíření Labského údolí opakovaně odmítnuto, s největší pravděpodobností to vyvolá řízení ze strany EK.

Rozpory se objevily ale i u lokality Heřmanický rybník. Krajský úřad Moravskoslezského kraje požadoval upřesnění statusu území tak, aby byl v souladu se stejnojmennou přírodní památkou, to znamená bez vyhlášeného ochranného pásma. Obává se střetu kvůli územní rezervě pro vysokorychlostní trať.