Praha 20. července (ČTK) – Vláda by měla podle Senátu stanovit jasný plán pro zavedení eura v Česku, protože členství v eurozóně bude hlavní dělící linií mezi členskými státy EU. Horní komora se na tom dnes shodla při posuzování plánů Evropské komise na budoucí vývoj unie. Současně se ale senátoři vyslovili proti vytváření vícerychlostní EU. Podle nich by to mělo být až krajní řešení.

Česko zatím termín pro vstup do eurozóny stanoven nemá. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) o tom bude muset rozhodnout příští kabinet. Podle bývalého vicepremiéra Andreje Babiše, jehož hnutí ANO je podle průzkumů hlavním aspirantem na vítězství v říjnových sněmovních volbách, ale pod jeho vedení ČR nepřejde ke společné evropské měně. Babiš ji označil za „krachující podnik“.

Prezident Miloš Zeman v červnu uvedl, že Česká republika je na vstup do eurozóny připravena už skoro deset let. Poukázal ale na to, že Češi se tohoto kroku „iracionálně bojí“. Podobně guvernér centrální banky Jiří Rusnok uvedl, že Česko je na euro připraveno a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládlo. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit, dodal.

„Pokud se rozhodneme, že nezamíříme do eurozóny po těch příštích volbách, tak se může stát, že ta rychlá integrace eurozóny nás odsune na okraj Evropské unie, do těch pomalejších pruhů vícerychlostní Evropy,“ prohlásil v květnu Sobotka.

Senátoři se shodli na doporučení svého výboru pro záležitosti EU, podle něhož by „diferencovaná integrace vedoucí k užší spolupráci jen některých členských států měla být až krajním krokem při neúspěchu poctivě vedené snahy vyjednat řešení přijatelné pro všechny členské státy“.

Horní komora také doporučila, aby EU svá rozhodnutí o strategickém směřování přijímala na základě konsensu členských států. Měla by se zaměřit na konkrétní realistické cíle, které budou mít širokou podporu členských států. Měla by mít také na expertní bázi připraveny postupy pro řešení dalších možných krizových situací, jako je například odchod dalšího členského státu z EU nebo z eurozóny.