Vláda se chystá v pondělí rozhodnout o tom, o kolik se od ledna v Česku zvýší minimální mzda. Ministerstvo práce navrhuje růst o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Proti je resort zemědělství, podle něhož by se nejnižší výdělek měl zvednout o tisícikorunu. Odbory požadují 1500 korun, zaměstnavatelé by přidali 800 korun. Podle Hospodářské komory by Sobotkův kabinet před volbami už zvýšení schvalovat neměl.

Minimální mzda rostla naposledy letos od ledna, kdy se zvýšila o 1100 korun na 11.000 korun. Koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců se při svém nástupu zavázala, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tento týden řekl, že podporuje návrh ministerstva práce se zvýšením o 1200 korun. Už dřív uvedl, že zvedáním minimální mzdy chce kabinet tlačit i na růst ostatních výdělků.

Ministerstvo práce propočítávalo tři varianty – svou, zaměstnavatelů a odborů. Růst o 1200 korun by příští rok vyšel podnikatele navíc na 3,1 miliardy a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by přiteklo o 1,28 miliardy víc. Při přidání o 800 korun by zaměstnavatelé příští rok vydali o dvě miliardy víc a stát o 390 milionů. Sociálního a zdravotní pojištění by získalo asi 814 milionů navíc. Zvýšení o 1500 korun by firmy stálo 4,2 miliardy a stát 910 milionů. Na sociální a zdravotní pojištění by se odvedlo o 1,72 miliardy víc.

Ministerstvo práce uvedlo, že jeho návrh zohledňuje příznivý vývoj ekonomiky a plní také záměr vlády dostat minimální mzdu ke 40 procentům průměrné mzdy. „Práce se musí vyplácet a pracovat musí být výhodnější než pasivní pobírání sociálních dávek,“ uvedli autoři návrhu. Podle nich má zákonem upravenou minimální mzdu 22 zemí EU, ČR vyplácí pátou nejnižší částku.

Svaz průmyslu a dopravy i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů s navýšením o 11 procent nesouhlasí. Podle nich by to mohlo způsobit v odvětvích s nižšími mzdami problémy. Stejně tak ekonomické studie včetně jedné aktuální ukazují, že zvyšování povinné minimální mzdy i „minimálních mzdových tabulek“ vede nutně k propouštění. Důsledkem je logicky rovněž ztráta motivace některých pracovníků ke zvyšování kvalifikace a také tlak na veřejné rozpočty.

Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek ve středu na setkání s novináři řekl, že by podnikatelé, kteří tvrdí, že by kvůli vyšší minimální mzdě krachovali, raději vůbec neměli podnikat. Mluvil o darebáctví. Sklidil za to ostrou kritiku pravicové opozice. Zapomněl totiž, že společně s živnostníky by nutně skončili právě i jejich zaměstnanci, kterých se zastává.

Zaměstnavatelé by přidali o 800 korun na 11.800. Požadují jasná pravidla pro stanovení minimální mzdy. Svaz doporučuje zafixovat ji od ledna 2019 na 40 procentech průměrné mzdy. „Což by podle uvedených predikcí vývoje mezd představovalo navýšení asi o 800 korun z 11.800 korun na 12.600 korun,“ uvedl svaz.

Konfederace označila navrhované zvýšení o 1200 korun za neodůvodněné a neúměrné bez vazby na produktivitu práce. Poukázala na to, že neodpovídá ani růstu HDP, ani růstu mezd. „Minimální mzda je kategorie politická, nikoliv ekonomická,“ uvedla konfederace. Hospodářská komora vyzvala vládu, aby návrh zamítla a minimální mzdu v příštím roce nezvedala.

Podle odborů by růst měl být vyšší, a to o 1500 korun. Odboráři poukazují na to, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Nejnižší čistý výdělek loni činil 8811 korun a hranice chudoby 10.691 korun. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula před pár dny řekl, že na Slovensku jeden z návrhů počítá se zvýšením tamní minimální mzdy na 480 eur (nyní asi 12.550 Kč) a čeští pracovníci nejsou horší než ti slovenští.

Se zvýšením minimální mzdy navrhuje resort práce zvednout i příspěvky pro firmy na zaměstnávání a výdělek postižených, a to o 800 korun měsíčně na osobu. V příštím roce by se tak z rozpočtu vyplatilo na tuto podporu o 339 milionů korun víc, celkem by to bylo 5,5 miliardy. Ministerstvo financí s dalšími výdaji nesouhlasí. Trvá na tom, že se nesmí překročit rozpočtové výdajové limity.

Zvyšování minimální mzdy, podíl minimální mzdy ke mzdě průměrném

Období Podíl průměrné mzdy
únor 1991 2000
leden 1992 2200
leden 1996 2500
leden 1998 2650
leden 1999 3250
červenec 1999 3600
leden 2000 4000 30,3
červenec 2000 4500 32,2
leden 2001 5000 34,8
leden 2002 5700 36,7
leden 2003 6200 37,7
leden 2004 6700 38,4
leden 2005 7185 39,2
leden 2006 7570 39,7
červenec 2006 7955 39,7
leden 2007 8000 38,2
srpen 2013 8500 32,8
leden 2015 9200 34,6
leden 2016 9900 35,9
leden 2017* 11.000 38,2

* předpoklad pro letošní rok

Zdroj: zpráva RIA k vládnímu nařízení, údaje ministerstva práce