Praha 21. května (ČTK) – Vláda se bude zabývat návrhem ministerstva dopravy na vybudování sítě vysokorychlostní železnice. Ten počítá s výstavbou sítě vysokorychlostních tratí napojujících české aglomerace do Německa na severu přes Drážďany a na jihu přes Domažlice. Trasa z Drážďan má pokračovat přes Prahu a Brno a Břeclav s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu. Poslední uvažovaná spojení mají směřovat z Brna do polských Katovic a z Prahy do Vratislavy. Projednání materiálu vláda na předchozím zasedání kvůli nepřítomnosti ministra dopravy Dana Ťoka odložila.

Celkovou hodnotu uvažované sítě vysokorychlostních spojení odhadlo ministerstvo na 650 miliard korun. Alternativou pro výstavbu vysokorychlostních tratí je rozšíření sítě konvenčních železnic, které by vyšlo na zhruba polovinu uvedené částky, nesplnilo by ale požadavky, které si úřad od zavedení rychlovlaků slibuje.

Těmi je zejména zkrácení dojezdových časů mezi největšími tuzemskými městy a jejich rychlé napojení na zahraniční metropole. Od toho úřad čeká zvýšení konkurenceschopnosti Česka a zejména regionů a omezení postupné koncentrace byznysu a pracovních příležitostí v centru státu. Vysokorychlostní železnice pak má podle ministerstva šanci konkurovat dražší a neekologické letecké dopravě i pomalejší individuální automobilové dopravě.

Časový harmonogram výstavby jednotlivých částí vysokorychlostní sítě materiál neuvádí. Obsahuje ale modelový příklad uvažovaného a zatím nejlépe připraveného rychlostního spojení z Prahy do Lovosic. Ten při zahájení prací na studii proveditelnosti v letošním roce očekává podle aktuální legislativy vydání stavebního povolení v roce 2028 a dokončení celého projektu v roce 2035.

Pomalou přípravu vysokorychlostní železnice kritizovali na začátku března poslanci napříč politickým spektrem a požadovali aby se s výstavbou sítě vysokorychlostních tratí začalo v roce 2025 a aby do roku 2035 byla kompletně dokončená.

Ministerský materiál se pak rovněž zabývá cenou jízdného v rychlovlacích na českém území a předpokládá, že provoz většiny těchto vlaků nebude potřeba dotovat. Cena jízdenek by se přitom neměla podle předběžných propočtů příliš lišit od konvenční železnice a měla by při aktuálních cenách vycházet na 0,93 korun na jeden kilometr pro každého cestujícího. Při cestách do zahraničí pak úřad připouští cenu vyšší v závislosti na výši obvyklých mezd a cen za použití dopravní infrastruktury.