Vláda se ve středu vrátí k jednání o surovinové politiky v oblasti nerostných surovin. Toto pondělí ministři projednávání odložili. Předkládaný dokument je podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vytvořen zhruba na 15 let. Úřad v něm mimo jiné navrhuje zpracovat materiál, týkající se takzvaných moderních high-tech surovin na území Česka. Jako příklad takové suroviny MPO označuje lithium.

Z vyjádření investorů, které v dubnu oslovila ČTK, vyplývá, že investice do těžby této komodity v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na výrobu baterií, může začít za několik málo let.

Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě u Cínovce na Teplicku společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Lithium chce těžit povrchově. Hlubinou těžbu pak v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH). Studii proveditelnosti chce mít připravenou do poloviny příštího roku.

„V této oblasti jsou zajímavé i obsahy niobu, tantalu a rubidia, které by mohly případnou těžbu ekonomicky zhodnotit. Všechny tyto kovy jsou důležitými komponentami například pro využití alternativních energetických zdrojů či pro výrobu speciálních materiálů,“ uvádí MPO.

Prioritou Česka v surovinové politice zůstává podle MPO bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli zmiňuje ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo efektivní využívání surovin z domácích zdrojů. Podobné cíle obsahuje platná surovinová politika ČR z roku 1999.

U těžby černého uhlí dokument připomíná, že ČR sice disponuje relativně velkými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy společnosti OKD upozorňuje na to, že situace v evropském černouhelném hornictví je nyní složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. „V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu,“ uvádí materiál.

Za nezbytnost pro ČR označuje dokument udržet dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí. A to mimo jiné jako „plán B“ pro případ, kdyby z nějakého důvodu například nebyly postaveny nové jaderné bloky, či byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit.

Dokument řeší i budoucí těžbu uranu. „S přihlédnutím k současným cenám uranu na světových komoditních burzách lze konstatovat, že za současných podmínek není těžba uranu na území ČR rentabilní nebo je na její hranici,“ stojí v dokumentu.

Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Nejvíce se těží hnědé uhlí a stavební kámen.