Praha 19. srpna (ČTK) – S půjčkami na bydlení, vyšší mateřskou a rodičovskou či s bezplatnými jeslemi a školkami počítá nová koncepce rodinné politiky, kterou by v pondělí měla projednávat vláda. Dokument sepsalo ministerstvo práce, dokončilo ho už v minulém roce. Po připomínkách některá opatření ale vyškrtlo. Z materiálu tak vypadl návrh změn pravidel umělého oplodnění či kroky ke snížení rozdílů ve výdělcích mužů a žen.

Koncepce na projednání čeká několik měsíců. Před kabinetem se jí měla podle plánu v červenci zabývat koaliční rada, zatím o ní ale nedebatovala. Vládní strany mají o podobě a podpoře rodin trošku jinou představu. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív ČTK řekla, že zásadní výhrady ke koncepčnímu dokumentu ale nejsou. Materiál nepředstavuje zákon a jen ukazuje směr podpory rodin, podotkla ministryně.

Původní opatření v koncepci by ročně vyšla na dvě až tři desítky miliard korun. Se zvyšováním výdajů z rozpočtu nesouhlasilo ministerstvo financí pod vedením ANO. Vládní lidovci zas vidí rodinu jinak než ministerstvo práce, které řídí ČSSD. Koncepce totiž v úvodní části pojednávala o nezájmu o sňatek, soužití bez svatby, vysoké rozvodovosti, velkém podílu dětí narozených mimo manželství, neplodnosti a umělých oplodněních, pěstounských domácnostech i o dětech, které žijí se dvěma matkami či dvěma otci.

Opatření navrhla komise, kterou tvořili demografové, sociologové či ekonomové. Soubor kroků měl podpořit porodnost a zlepšit rodinám život. Dětí se totiž v Česku rodí méně a společnost stárne. Podle Marksové by stát měl zajistit lidem takové podmínky, aby potomky chtěli mít. Je potřeba počítat s tím, že podpora a změny budou něco stát, zdůraznila ministryně.

Koncepce počítá se zvýšením rodičovské, a to z nynějších 220.000 na aspoň 250.000 korun. Stálo by to ročně asi tři miliardy navíc. Mezi plány jsou i tři měsíce rodičovské navíc, pokud se rodiče v péči aspoň na čtvrt roku vystřídají. Resort tak chce podpořit větší zapojení otců. Zvýšit by se měla i mateřská ze 70 na 75 procent základu příjmu, do kterého by se navíc započítávala větší část výdělku. Vyšlo by to na 778 milionů z nemocenského pojištění.

V materiálu je i zvýšení porodného a přídavků na děti, i když menší než v původním návrhu. Přídavky by se měly zvednout aspoň o 300 korun, porodné by mělo činit 15.000 pro rodiny s příjmem pod 3,5násobek životního minima. Zdarma by měly být školky i základní kroužky ve školách.

Stát by obcím měl podle návrhu ročně poskytovat dotace několik miliard na výstavbu a rekonstrukce startovacích a malometrážních bytů. Rodiny by mohly dostávat státní bezúročné půjčky na bydlení od milionu korun i novomanželské úvěry 300.000 korun. Zaměstnavatelům by mohly klesnout odvody za to, že by přijali na částečné či sdílené úvazky rodiče malých či postižených dětí.

Některé kroky, které v koncepci původně byly, se ministerstvu práce už podařilo dostat do zákonů. Je to třeba otcovské či ošetřovatelské volno. Řadu navrhovaných opatření ČSSD promítla teď do svého volebního programu, s některými doporučovanými změnami počítají ale i jiné strany.

Z koncepce vypadla změna pravidel umělého oplodnění. Není v ní už návrh, aby se zákrok hradil ze zdravotního pojištění do 43 let místo nynějších 38 let či aby se proplácelo víc pokusů. Materiál neobsahuje už ani možnost umělého oplodnění bez souhlasu partnera pro svobodné ženy a s povinným souhlasem manžela pro vdané. Konkrétní kroky nově nahradil záměr vytvořit „meziresortní pracovní skupinu“, která by o možné úpravě pravidel umělého oplodnění diskutovala.

V dokumentu už není ani návrh na uzákonění povinnosti zaměstnavatelů s víc než 50 pracovníky zveřejňovat anonymizované údaje o výdělcích mužů a žen. Podle výsledné verze by se měla „zahájit debata na úrovni tripartity o opatřeních, která by redukovala platové rozdíly“.