Vláda schválila návrh ochrany oznamovatelů korupce. Zákaz postihu bude zakotven ve stávajících zákonech, mimo jiné v zákoníku práce nebo ve služebním zákoně. ČTK o tom informovala mluvčí ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) Olga Jeřábková. Samostatný zákon ministr Dienstbier nepředloží, což už dříve kritizoval vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Babiš kvůli tomu před časem navrhl vlastní variantu ochrany oznamovatelů korupčního jednání (whistleblowerů) ve formě poslaneckého návrhu.

Vláda dnes souhlasila s variantou, kterou Dienstbier preferoval. Ministr jako realistickou variantu označil novelizaci stávajících předpisů. „Zvoleno bylo řešení, které lze považovat za přiměřené věcně a legislativně. Zaměstnancům poskytuje oporu v zakotvení explicitního zákazu postihu oznamovatele do zákona včetně zlepšení jejich procesního postavení v pracovněprávních sporech,“ uvádí se v prohlášení, které poskytla Jeřábková. Podle Dienstbiera bude muset zaměstnavatel nově prokázat, že nejednal diskriminačně.

Vytvoření zvláštního zákona Dienstbier odmítl proto, že „nelze whistleblowery extenzivně zvýhodňovat oproti jiným zranitelným skupinám zaměstnanců“. „Já bych se nebránil samostatné právní úpravě, pokud bych měl jasnou instrukci, co do té právní úpravy napsat. A to mi zatím nikdo nebyl schopen sdělit. Takže jdeme cestou, která nepůsobí pompézně, ale myslím, že má potenciál doopravdy zlepšit postavení takzvaných whistleblowerů,“ dodal ministr.

Hospodářská komora ČR jako zástupce podnikatelů považuje Dienstbierův návrh na ochranu oznamovatelů za nadbytečný. Za dostačující pokládá efektivní a důsledné dodržování současných pravidel. Vláda by podle komory měla zachovat legislativní zdrženlivost a nezahlcovat právní řád dalšími nepotřebnými ustanoveními.

Kvůli úpravám ochrany oznamovatelů protiprávního jednání se Dienstbier před časem střetl s Babišem, který přišel s vlastní variantou ve formě poslaneckého návrhu. Babišův návrh zákona chce řešit ochranu u přesně vymezených trestných činů v oblasti korupce, veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Vláda se koncem května k této předloze postavila neutrálně, byť Dienstbier navrhoval její zamítnutí.

Babiš předložil svůj návrh krátce poté, co Dienstbier představil své varianty. Zdůvodnil to tím, že Dienstbierův návrh nepřináší oznamovatelům reálnou ochranu, protože by se jí museli domáhat až u soudu, a také neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. Dienstbier, jemuž vypracování normy uložila vláda, označil Babišův postup za schválnost a předlohu za řešení nefunkční a „na efekt“.

V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce.