Poprvé od konce čínské občanské války v roce 1949 se v sobotu sejdou vůdci Číny a Tchaj-wanu. Tchajwanská opozice chystané setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a tchajwanského prezidenta Ma Jing-ťioua v Singapuru kritizovala s tím, že se jedná o očividnou snahu Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou plánovány na 16. ledna. Podle analytiků může být překvapivě oznámený summit také součástí pokusů Číny uklidnit situaci v regionu, kde její územní rozpínavost vyvolává stále větší kritiku.

Peking považuje Tchaj-wan za jednu z čínských provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud by ostrov vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje de facto nezávisle od roku 1949, kdy Čankajškův Kuomintang prohrál s Mao Ce-tungovými komunisty občanskou válku v Číně a jeho přívrženci si vytvořili na Tchaj-wanu novou základnu. Ostrov má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou zahájil po letech otevřeného nepřátelství mezi oběma stranami proces sbližování. Od roku 2008, kdy se dostal k moci, bylo mezi oběma územími podepsáno množství dohod v oblasti obchodu, investic, turistického ruchu či dopravy. V posledních letech ovšem počet Tchajwanců nakloněných sbližovacímu procesu klesá, jak se na ostrově zvyšují obavy z rostoucích mocenských ambicí Číny.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že opoziční Demokratická pokroková strana (DPP) a její vůdkyně Cchaj Jing-wen jsou na dobré cestě k vítězství v lednových volbách. Tato strana je tradičně vnímána jako síla prosazující samostatnost Tchaj-wanu či minimálně zachování současného stavu.

Tchajwanský vůdce Ma Jing-ťiou, který odsloužil dva mandáty a nemůže již ve volbách kandidovat, zdůrazňuje, že pouze jeho Národní strana (Kuomintang) dokáže zachovat stabilní vztahy s Čínou, a summit by to měl potvrdit. Experti ale upozorňují, že schůzka začínající v sobotních 8:00 SEČ může mít pro Kuomintang přesně opačný účinek a může naopak posílit odpor vůči ústupkům tchajwanské vlády Číně. Právě nesouhlas voličů s politikou sbližování stál do značné míry za porážkou Kuomintangu v loňských místních volbách.

Peking tvrdí, že se nebude do lednových voleb vměšovat, na rozdíl od roku 1996, kdy v pokusu zastrašit voliče uspořádal v době hlasování rozsáhlé vojenské cvičení. Prezident Ma Jing-ťiou předem ubezpečil, že na summitu nebudou podepsány žádné dohody ani společné prohlášení a že jediným cílem setkání je podpora „mírového rozvoje vzájemných vztahů“.

Bývalý nizozemský diplomat Van der Wees se domnívá, že tchajwanský prezident Ma chce kromě zvýšení volebních šancí Kuomintangu singapurskou schůzkou vepsat své jméno do učebnic dějepisu. „Chce vylepšit svůj vlastní odkaz. Blíží se konec jeho volebního období a on chce být historicky vnímán jako politik, který dospěl k průlomu ve vztazích s Čínou,“ konstatoval Van der Wees.

Také čínský prezident Si má ke schůzce osobní důvody. Pokud by setkání neuskutečnil a na Tchaj-wanu se v lednu dostala k moci opozice, riskoval by kritiky, že neudělal dost, aby takovému vývoji zabránil. Pokud naopak schůzka připraví podmínky pro budoucí sjednocení obou území, zaujme Si místo mezi nejuctívanějšími vůdci. „Jestliže Si vytvoří rámec pro znovusjednocení, bude stejně významný, ne-li významnější než Teng Siao-pching,“ cituje agentura Reuters nejmenovaného analytika, který připomněl čínského vůdce, jenž dojednal návrat Hongkongu pod čínskou správu.

Dalším důvodem pro rozhodnutí čínského prezidenta schůzku zorganizovat může být i stupňování napětí v Jihočínském moři, kde se okolní státy a také USA stále kritičtěji staví k čínskému budování umělých ostrovů a dalšímu prosazování čínských územních nároků. Americká válečná loď minulý týden rozhořčila Peking, když proplula v blízkosti Spratlyho ostrovů, které Čína považuje za své.

Čínská vláda nyní, zdá se, zahájila diplomatickou kampaň zaměřenou na sousední slabší státy, které také mají v Jihočínském moři své zájmy. Kromě chystaného sobotního čínsko-tchajwanského summitu je takovým diplomatickým krokem i dnešní návštěva čínského prezidenta Sia ve Vietnamu.

Analytici se nicméně shodují na tom, že sobotní schůzka, ač nepochybně znamená průlom v čínsko-tchajwanských vztazích, nebude ničím víc než symbolickou událostí bez konkrétního výsledku. „Setkání je označováno za historický okamžik. Nečekejme ale, že z něj vzejde něco zásadního. Bude to pouze příležitost postát pro společnou fotografii,“ uvedl expert na Tchaj-wan J. Michael Cole z britské Nottinghamské univerzity.