Výbor zastánců rodin odebraných českých dětí v Norsku má dokumenty k celkem třem kauzám. Podrobnosti o třetím případu odmítl ale zveřejnit. Materiály už mluvčí výboru, poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) předala prezidentovi Miloši Zemanovi. Výbor to sdělil ČTK. Pozornost budí kauza devítiměsíčního děvčátka i starší případ bratrů Michalákových.

„Je ještě jeden případ. Kauzy jsou celkem tři,“ řekl ČTK člen výboru Pavel Hasenkopf. Jakékoliv podrobnosti o třetím případu českých dětí odmítl sdělit.

Chalánková prezidentovi detailní podklady ke všem kauzám předala v úterý večer. Mluvili o možných krocích, které by se daly podniknout. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček po schůzce uvedl, že hlava státu „vyjádřila plnou podporu úsilí poslankyně Jitky Chalánkové o navrácení unesených českých dětí jejich rodinám“.

Chalánková ČTK řekla, že za „úkol číslo jedna“ považuje nyní postup v případu Evy Michalákové a jejích synů. Norské úřady rozhodly o zbavení rodičovských práv a adopci mladšího chlapce. Matka se odvolala. Soudní řízení má být koncem února. Petiční výbor na podporu rodin žádá, aby se ČR do sporu zapojila jako takzvaný pomocný účastník řízení. V Česku je možné vstoupit do procesu jako vedlejší účastník.

Podle právního výkladu ministerstva zahraničí v norském právu ale takový institut neexistuje, takže ČR do řízení vstoupit nemůže. „Paní Michaláková musí nejdříve vyčerpat všechny možnosti v rámci norského justičního systému, pak teprve se může odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Teprve tam můžeme jako Česká republika do toho řízení vstoupit,“ uvedla Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Podle výboru jsou informace ministerstva mylné a norské právo požadovaný postup umožňuje. Hasenkopf řekl, že sice nebylo možné zapojit se do jednání u krajské sociální komise, u soudu to ale jde. Cizí stát toho v Norsku ale dosud nevyužil, dodal Hasenkopf.

Výbor uvedl, že soud pro lidská práva o vrácení dětí matce rozhodnout nemůže. Michalákové by případně mohl přiznat odškodné. Matka už dřív ČTK řekla, že o peníze nestojí a chce zpět své syny. „Není možné nadcházející řízení (únorový soud Michalákové) vnímat jen jako nezbytný mezistupeň pro nějakou budoucí stížnost ke štrasburskému soudu, k tomuto řízení je třeba přistupovat s vůlí je vyhrát,“ uvedl výbor v prohlášení.

Norské velvyslanectví a norské úřady se k případům s ohledem na ochranu soukromí dětí i jejich rodin nevyjadřují. Podle některých médií a expertů tak není možné si na kauzy udělat jasný názor jen se znalostí stanoviska jedné strany. Ambasáda už dřív na svém webu napsala, že sdělovací prostředky nemusí představovat záležitost „na základě všech relevantních informací“ a norské úřady kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.