Praha 29. července (ČTK) – Česko se dostalo do situace, kdy vysokoškolští pedagogové mohou brát méně peněz než učitelé na základních a na středních školách. Tvrdí to v interpelaci na ministra financí Ivana Pilného (ANO) poslanec z klubu TOP 09 a Starostové František Vácha, podle kterého je nynější návrh rozpočtu pro vysoké školy na příští rok nezodpovědný. Pilný v odpovědi poukázal mimo jiné na to, že mzdové předpisy si stanovují samy vysoké školy.

Vácha v interpelaci připomněl požadavek bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) na růst rozpočtu vysokých škol zhruba o šest miliard na 27 miliard korun, z čehož měly být 4,5 miliardy na mzdy pedagogů. Poslanec uvedl, že zatímco učitelům základních a středních škol se platy zvyšovaly, vysokoškolští pedagogové se ničeho takového nedočkali.

„Dostali jsme se do situace, kdy vysokoškolský pedagog se stejným, nebo dokonce vyšším vzděláním může mít méně peněz, než kdyby učil na základní či střední škole,“ napsal Vácha. Situace podle něho může dospět k tomu, že v Česku budou schopní a vzdělaní montéři, ale budou chybět lidé, kteří přináší nové myšlenky a inovace.

„Pro vysoké školy je velice náročné získat kvalitní vyučující za nástupní plat 22.000, 23.000 korun z řad absolventů s titulem Ph.D., když jim za nepedagogickou profesi nabídnou zaměstnavatelé mnohem víc,“ uvedl Vácha, jenž působí také jako děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Loni si na ní vydělal podle majetkového oznámení přes 870.000 korun.

Pilný v odpovědi uvedl, že mzdy zaměstnanců veřejných vysokých škol nepodléhají regulaci státu a každá vysoká škola si stanovuje vlastní mzdové předpisy. „Výše mezd pro nastupující vyučující z řad absolventů, stejně jako mzdy profesorů, jsou plně v kompetenci dané školy,“ napsal ministr. I v případě, že by stát účelově zvýšil příspěvek vysokým školám na mzdy zaměstnanců, rozhodnutí o použití peněz nemůže ovlivnit, dodal.

O návrhu státního rozpočtu pro příští rok se nyní vyjednává, zatím existuje první nástřel. Ministerstvo financí navrhlo meziročně přidat vysokým školám zatím 100 milionů korun. Pilný v odpovědi na interpelaci uvedl, že navrhovaný rozpočet výdajů na činnost vysokých škol činí 21,6 miliardy korun. Na růstu trvají zástupci vysokých škol a odbory, jinak jsou připraveni v září a v říjnu přistoupit k nátlakovým akcím.

Pilný je přesvědčen o tom, že vysoké školy by měly při svých požadavcích na peníze z rozpočtu vycházet z toho, jak se jejich absolventi uplatňují na trhu práce. Financování perspektivních studijních oborů by se mohlo zlepšit sjednocením některých vysokých škol nebo fakult, pokud by s tím ale souhlasily, napsal Pilný. Škol je podle ministra v Česku vysoký počet a navzájem si kvůli tomu konkurují.

Vácha není jediným poslancem, který zároveň působí na vysoké škole. Například Anna Putnová (TOP 09) zapsala příjem za loňský rok z pedagogické činnosti na podnikatelské fakultě Vysokého učení technického v Brně přes 750.000 korun. Na stejné vysoké škole působí Karel Rais (ANO), za pedagogickou a výzkumnou činnost měl 2,25 milionu korun. Jiří Zlatuška (ANO) napsal do majetkového oznámení mzdu z Masarykovy univerzity 2,74 milionu korun, jeho kolega z klubu Rostislav Vyzula si na tamní lékařské fakultě přivydělal asi 810.000 korun. Bohuslav Svoboda (ODS) si jako vysokoškolský učitel přišel na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy asi na milion korun, Simeon Karamazov (ODS) vydělal jako akademický pracovník na Univerzitě Pardubice přes 630.000 korun.

Školství neopustila kvůli poslaneckému mandátu ani Ivana Dobešová (ANO). Funkce ředitelky Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy v Benešově jí loni podle oznámení vynesla zhruba 840.000 korun.