Muslimové po celém světě tento víkend zahájí postní měsíc ramadán. Tento svátek každý rok začíná v jinou dobu, protože se odvíjí od islámského kalendáře, který je lunární, a tudíž o 11 dní kratší než gregoriánský. Ramadán začíná, když je spatřen srpek nového měsíce. Zatímco postní měsíc v 34 zemích v souladu s prohlášením Saúdské Arábie oficiálně začal po zatmění slunce v pátek, v Pákistánu, Indii a Bangladéši, kde srpek měsíce spatřen nebyl, začne až po dnešním zatmění. Informoval o tom zpravodajský web Al-Džazíra.

Postní měsíc je jedním z pěti pilířů islámu a má sloužit k přiblížení člověka k Bohu a k sebereflexi. Podle tradice byl právě v této době seslán muslimskému prorokovi Mohamedovi korán a platilo, že o ramadánu se nemá válčit. Lidé se mají věnovat četbě koránu a náboženskému rozjímání.

Půst muslimové drží od rozednění do setmění. Trvání půstu se tak po světě různí. Nejdelší půst čeká muslimy v Reykjavíku (20 hodin), v Helsinkách (19 hodin a 28 minut) a ve Stockholmu, Oslu a Kodani (asi 19 hodin).

Výjimky z půstu jsou povoleny pouze pro zvláštní případy – pro staré a nemocné lidi, kojící nebo těhotné ženy, pro lidi na cestách a malé děti.

Po celém dni půstu začíná takzvaný iftár, neboli bohaté jídlo, které půst pro uplynulý den ukončí. Velká města v převážně muslimských zemích tak v nocích během ramadánu ožívají a lidé spolu jedí ve velkých skupinách.

Ramadán končí veselým svátkem íd al-fitr, který letos podle kalendáře používaného v Mekce začne se zatměním slunce 24. června. Připadá na první den desátého měsíce lunárního kalendáře a na rozdíl od ramadánu v něm muslimové nesmějí držet půst. Íd al-fitr se většinou slaví tři dny a je povinností poskytnout při něm pomoc chudým.