Běloruský prezident Alexandr Lukašenko při dnešním slavnostním uvedení do nejvyššího úřadu, do kterého byl minulý měsíc zvolen už popáté, odmítl výzvy k hospodářským reformám. Podle autoritářského šéfa státu, který vládne postsovětské republice od roku 1994, totiž reformy přinášejí jen „revoluci, anebo občanskou válku“.

„Jestli je někdo pro reformy, tak ať je čestný a řekne, že je třeba zničit politické, ústavní zřízení Běloruska, rozdělit a rozdat státní majetek. Za takové reformy je někdo ve světě ochoten zaplatit,“ poznamenal. Apeloval také na stoupence reforem, ať přiznají, že například chtějí zvýšit věk odchodu do penze, zavést poplatky ve zdravotnictví a školství.

V Bělorusku se podle prezidenta za nynějšího režimu nežije špatně a „skutečně jen pouhá hrstka“ politiků touží rozpoutat revoluci. Lukašenko také zdůraznil, že v nedávných volbách „lid klidně, potichu a otevřeně přišel a předvedl, kdo je pánem v domě“.

Lukašenko, označovaný za posledního diktátora v Evropě, zručně manévruje mezi Ruskem a Západem. Po ruské anexi Krymu loni v březnu neuznal zábor ukrajinského poloostrova. V ukrajinském konfliktu dokázal sehrát roli prostředníka, když v Minsku uspořádal mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Moskvou podporovanými separatisty, válčícími na východní Ukrajině.

Evropská unie minulý týden pozastavila sankce proti Bělorusku, aby tak zareagovala na osvobození politických vězňů.