Zákon o sociálním podnikání, který měl podle původních vládních plánů platit od letošního ledna, se do voleb nestihne. Vláda by měla návrh obrysů zákona projednat nejspíš do konce března, legislativní rada ho už doporučila schválit. Navrhovanou podobu normy bude moci využít příští kabinet. ČTK to řekla náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková.

Sociální firmy fungují v Česku už teď. V adresáři sociálních podniků, který spravuje obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit, je nyní 233 sociálních firem. Oficiální rejstřík neexistuje. Nový zákon by stanovil jasná pravidla pro sociální podnikání i jeho podporu a výhody.

„Návrh bude připravený, bude se moci v příštím volebním období využít,“ uvedla Štěpánková. Podle ní se s dokončením návrhu čekalo i na zákon o veřejné prospěšnosti. Ten vláda schválila v prosinci, nyní je ve Sněmovně.

K podpoře sociálního podnikání se Sobotkův kabinet zavázal v koaliční smlouvě. Takzvaný věcný záměr zákona měl být hotov už před dvěma lety, paragrafy pak do konce roku 2015. Přípravy ale nabraly zpoždění. Tým ministra pro lidská práva sice návrh připravil, ale shoda na něm nebyla. Štěpánková zpoždění už dřív zdůvodnila tím, že sociální podnikání je v Česku poměrně nové a není úplně jednoduché ho právně upravit. Zahraniční experti varovali před silnou regulací a kontrolou sociálních podniků i před přílišnou administrativou.

Podle návrhu by sociální podnik měl víc než polovinu zisku využít ke svému dalšímu rozvoji či k naplňování prospěšného cíle. Ohled by musel brát na životní prostředí, využíval by místní zdroje a místní pracovní síly. Zaměstnávat by měl 30 procent znevýhodněných pracovníků – dlouhodobě nezaměstnaných, postižených, přistěhovalců, příslušníků menšin či lidí před penzí, kteří místo hledají obtížně. Na sociální podnikání by mělo být možné získat peníze z evropských fondů. Sociální podniky by mohly zakládat i obce.

Autoři návrhu si od zákona a stanovení jasných pravidel slibují mimo jiné zlepšení zaměstnávání lidí z ghett i stavu v jejich bydlišti a také pokles výdajů na dávky. Podle odborníků na sociální problematiku by sociální podniky mohly dát práci až několika desítkám tisíc lidí. V EU pracuje v sociálních firmách v průměru 6,5 procenta všech zaměstnanců. V některých státech je podíl i kolem 12 procent.

V Česku sociálních podniků přibývá, za poslední čtyři roky se jejich počet ztrojnásobil. Zatímco na podzim 2012 jich bylo v internetovém adresáři 70, teď je jich tam 233. Třetina firem podnikala v gastronomii, víc než pětina poskytovala zahradnické a úklidové služby či údržbu nemovitostí.

V křesle ministra pro lidská práva vystřídal loni koncem listopadu Jan Chvojka (oba ČSSD) Jiřího Dienstbiera. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při jeho nástupu do funkce uvedl, že by do podzimních voleb měl nový šéf legislativců a lidskoprávní agendy stihnout právě návrh zákona o sociálním podnikání. Jako další úkoly zmínil zvýšení zaměstnanosti obyvatel ghett a výkup vepřína v Letech z míst protektorátního romského tábora.