Žalobu na nečinnost Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), který v Německu rozhoduje o udělení azylu, v loňském roce podalo u správních soudů 2299 běženců. S odvoláním na spolkové ministerstvo vnitra o tom dnes informovala agentura DPA. Nejčastěji si rychlejší azylový proces chtěli vynutit uprchlíci z Afghánistánu.

Kromě 560 Afghánců žalobu na nečinnost německého migračního úřadu v loňském roce podalo také 337 Iráčanů, 217 Eritrejců a 207 Syřanů. Zbylí stěžovatelé pocházeli z jiných zemí původu.

Německé ministerstvo vnitra údaje o počtu žalob zveřejnilo na žádost poslankyně Spolkového sněmu za opoziční stranu Levice Sevim Dagdelenové, která dlouhé čekací lhůty na podání žádosti a její následné vyřízení označila za „neúnosné a protiprávní“. „Je to organizované selhání státu,“ uvedla poslankyně krajně levicové strany v rozhovoru poskytnutém listu Thüringer Allgemeine.

Na počátku ledna BAMF oznámil, že letos musí zpracovat zhruba 660.000 starých žádostí o azyl. Přibližně 360.000 z nich už bylo loni skutečně podáno, ale nestihly se zpracovat. Dalších asi 300.000 migrantů, které úřady loni zaregistrovaly, ale zatím žádost o azyl ani podat nestihlo. K těmto žádostem přitom podle šéfa úřadu Franka-Jürgena Weiseho letos přibudou pravděpodobně další statisíce žádostí nově příchozích běženců.

Do poloviny letošního roku by měly řady BAMF posílit až 4000 nových zaměstnanců s oprávněním rozhodovat o udělení azylu. Už během loňského roku nastoupilo do úřadu 1000 nových lidí. Celkem by jich tak mělo pro úřad rozhodující o žádostech o azyl ve druhé polovině letošního roku pracovat 7000.

Německo je během nynější migrační krize jednou z hlavních zemí, kam směřují běženci mimo jiné z Blízkého východu a severní Afriky. V loňském roce jich do Německa přišlo téměř 1,1 milionu. Alžírsko, Tunisko a Maroko chce ale Berlín nově zařadit na seznam bezpečných zemí. Žadatelé z těchto tří zemí tak nárok na azyl v Německu automaticky ztratí.