Obnovení vnitřních hranic by nerozbilo pouze Evropskou unii, ale i NATO, domnívá se ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Členské státy by pak podle něj nemohly plnit své závazky vůči Alianci. Na diskusním setkání o budoucnosti EU s bývalými českými eurokomisaři Zaorálek také řekl, že mu vadí lehkost, s níž se v Česku mluví o tom, že by Unie přestala existovat. Pochybnosti o důležitosti EU jsou pro něj nepochopitelné.

„Připadá mi, že spousta lidí nechápe, co by znamenalo budovat vnitřní hranice. Rozbijeme tím nejen Unii, ale i další spojenectví,“ prohlásil Zaorálek. Členské státy si podle něj nemohou dovolit vojenskou ostrahu hranic, protože mnohé z nich se jako členové NATO zavázaly posílat vojáky do aliančních jednotek. „Pokud bychom poslali vojáky chránit vnitřní hranice, tak garantuji, že nebudeme schopni plnit povinnosti v jiných aliancích. Celá smlouva o NATO by se stala chimérou,“ varoval ministr.

Budoucí vývoj evropské integrace Zaorálek nechtěl příliš odhadovat, vysvětlil to tím, že ho zajímá spíše současný stav. Dodal, že krize, kterými Unie v posledních letech prošla, ukázaly, že velkým problémem je akceschopnost osmadvacítky. Evropa podle něj nemá nástroje, aby jednala rychle. Řešení vidí Zaorálek v aktivním přístupu členských států. „Pokud je krize, není to otázka akceschopnosti EU, je to úkol pro každý členský stát, který se musí bavit se svými sousedy a hledat východiska,“ řekl ministr.

Aktivní přístup členských států nejen v kritických obdobích označil za klíčový také bývalý eurokomisař, nynější europoslanec ANO Pavel Telička. V České republice i některých dalších zemích podle něj trvá pocit, že EU je organizací, která členské státy řídí, peskuje a omezuje. „To je zásadní nepochopení a rezignace na roli, kterou členský stát musí sehrávat,“ řekl Telička. Každá země podle něj musí mít představu, čeho chce dosáhnout, a hledat spojence, se kterými své cíle prosadí. Česko by podle něho mělo být v této oblasti aktivnější. „Pokud si nedokážeme říci, čím chce Česká republika být v EU, co chceme ovlivňovat, pak jsme jenom pasivním pasažérem a musíme přijímat věci, jak přicházejí,“ prohlásil Telička.

Teličkův nástupce v roli eurokomisaře, bývalý premiér Vladimír Špidla doplnil, že Evropská unie je pro všechny členské státy národním zájmem a nezbytností. Totéž zdůraznil i ministr Zaorálek. „Musíme si uvědomit, že tento projekt je i náš projekt a jeho rozpad by měl katastrofální důsledky,“ varoval. „I Němci si říkají: My, Němci nepřežijeme bez EU. U nás to nezaznívá, a to je pro mne nepochopitelné,“ poznamenal.

V téměř tříhodinové diskusi, která byla podle Zaorálka prvním z řady podobných setkání, se eurokomisaři Telička, Špidla a Štefan Füle věnovali také ekonomickým otázkám nebo společné zahraniční politice EU. Současná česká zástupkyně v Evropské komisi Věra Jourová se setkání kvůli pracovním povinnostem nezúčastnila.