Prezident Miloš Zeman a pražský arcibiskup Dominik Duka dnes na Pražském hradě podepsali memorandum o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Oznámilo to pražské arcibiskupství. Podmínkou dohody je, že obě památky budou do pěti let opravené a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu. Podmínky memoranda dnes tvrdě kritizoval kardinál Miloslav Vlk.

„Uspořádání vlastnických a užívacích práv by mělo být podle memoranda do 31. ledna 2016 takové, že Metropolitní kapitule bude vydán objekt Nového probošství a Náboženské matici objekt kláštera sv. Jiří,“ uvedlo v tiskové zprávě pražské arcibiskupství.

„Bazilika sv. Jiří a kostel Všech svatých budou užívány církví k liturgickým účelům, Mladotův dům bude nadále užíván Metropolitní kapitulou v rámci již existující výpůjčky a budova Starého probošství bude kapitulou užívána do té doby, než své sídlo přesune do Nového probošství,“ stojí dále v textu.

Duka také vyjádřil podporu tomu, aby noví majitelé učinili závazek, že objekty Jiřského kláštera a Nového probošství do pěti let od nabytí zrekonstruují. Dnes jsou podle něj ve velmi neutěšeném stavu. Pražský arcibiskup také podpořil to, že se původní vlastníci církevního majetku vzdají svých restitučních nároků k ostatním objektům na Pražském hradě.

Právě to dnes ostře kritizoval kardinál Vlk. „Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy,“ sdělil.

Znalec církevních dějin Jaroslav Šebek považuje dohodu za velký ústupek církve. „Vzdali se těch objektů, které mohly být využity komerčněji. V tomto smyslu církev jednoznačně tahala za kratší provaz,“ sdělil ČTK Šebek. Podmínky memoranda jsou podle něj jednoznačně výhodnější pro stát. Proto ho nepřekvapila ani nesouhlasná reakce kardinála Vlka.

Předpokládá, že vyjednávací tým arcibiskupa Duky ustoupil, aby předešel dalším debatám o vlastnictví budov na Hradě. „Má interpretace je, že církevní představitelé nechtěli jitřit emoce kolem areálu Pražského hradu, protože samozřejmě je to symbolický areál,“ míní historik.

Šebek doplnil, že dokladem slabšího postavení církve v jednáních je i to, že se zavázala opravit památky na vlastní náklady. „Je otázka, kde církev ty peníze sežene, s jakými institucemi bude vyjednávat,“ poznamenal.

Jednání o majetkovém vyrovnání s katolickou církví se na Hradě vedla několik let. Některé žádosti o navrácení budov Kancelář prezidenta republiky odmítla s vysvětlením, že změna vlastníka by mohla ohrozit bezpečnost hlavy státu. Církev původně usilovala například o Mladotův dům, Staré probošství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky.

Navracení nemovitostí na Hradě církvi v minulosti opakovaně kritizoval současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který požadoval vynětí areálu Pražského hradu z církevních restitucí.