Prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce na Hradě Václav Klaus dnes společně uctili památku Edvarda Beneše. Osmdesát let poté, co byl Beneš zvolen druhým československým prezidentem, položili věnce k jeho pomníku na Loretánském náměstí v Praze a poklonili se mu. Pietní akt za účasti Hradní stráže pak uzavřela státní hymna, žádné projevy jeho součástí nebyly.

Beneš se stal prezidentem v prosinci 1935 poté, co abdikoval vážně nemocný Tomáš Garrigue Masaryk. V září 1938 ustoupil nátlaku Velké Británie a Francie a přijal mnichovský diktát. Poté se prezidentské funkce vzdal a odjel do zahraničí. V roce 1940 se stal prezidentem v exilu. Po skončení druhé světové války přispěl k demokratické obnově Československa, ale také v roce 1948 umožnil převzetí moci komunisty. Přijal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval novou vládu nadiktovanou šéfem komunistů Klementem Gottwaldem. Právě přijetí demise v konečném důsledku vedlo k nastolení tzv. diktatury proletariátu.

Abdikoval 7. června 1948 po volbách, které potvrdily nástup komunistů k moci. O tři měsíce později vážně nemocný Beneš zemřel. Kvůli své roli v období kolem německé okupace i při převzetí vlády komunisty patří Beneš k nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století.

Benešovo jméno je spojeno také s dekrety, které umožnily poválečný odsun zhruba tří milionů Němců a 30.000 Maďarů. Minulý týden se k těmto právním normám ostře vyjádřil předseda maďarského parlamentu László Kövér. V rozhovoru pro deník Právo uvedl, že Česká republika spolu se Slovenskem neměly být přijaty do EU, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny. Maďarská vláda se od jeho výroků distancovala, řekl dnes ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) maďarský velvyslanec Tibor Petö.