Výběr názorů prezidentských kandidátů Miloše Zemana (73) a Jiřího Drahoše (68) na vybraná témata, jak je prezentovali v médiích (řazeno abecedně):

Adopce dětí homosexuály

Drahoš: Zájem dítěte je podle něj nejlépe zajištěn v tradiční rodině. Zároveň ale poznamenává, že v některých situacích může být pro dítě adopce homosexuálním párem lepší než jiné řešení. „V případě předložení zákona o adopci homosexuálními páry bych považoval za klíčový jeho konkrétní obsah a parametry,“ řekl. O daném zákoně by se proto radil a dlouho by ho zvažoval.

Zeman: Proti adopcím nic nemá, homosexuální páry by podle něj měly mít stejná práva jako heterosexuální. Stejný názor zastával i před minulými prezidentskými volbami. Za optimální považuje život dětí v heterosexuálních rodinách, na druhé straně ale uznává argument, že při rozhodování mezi dětským domovem a slušnou homosexuální rodinou je třeba dát přednost tomu druhému.

Amnestie a udělování milostí

Drahoš: Individuální milosti by využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální. Plošnou amnestii by neudělil, je rovněž proti trestu smrti, který podle něj do současné společnosti nepatří.

Zeman: Během uplynulých let udělil osm milostí, většinou z humanitárních důvodů. Výjimkou bylo omilostnění nájemného vraha Jiřího Kajínka po 23 letech ve vězení. Nedávno Zeman řekl, že další takovou milost by neudělil. Před minulou prezidentskou volbou odmítl, že by vyhlásil amnestii. Uvedl také, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.

Pověření Andreje Babiše (ANO) skládáním nové vlády a jeho případné další jmenování premiérem

Drahoš: Druhý pokus k sestavení vlády by měl podle něj dostat někdo, kdo má šanci sestavit stabilní kabinet (Babišova menšinová vláda nedostala důvěru a 24. ledna prezident přijme její demisi). Drahoš také uvádí, že trestně stíhanému politikovi by sestavování vlády nesvěřil (Babiš čelí obvinění z podvodu kvůli dotaci pro Čapí hnízdo). Nejmenoval by rovněž vládu s účastí či podporou komunistů.

Zeman: Prezident již dlouho dopředu avizoval, že Babišovi dá i druhý pokus pro sestavení kabinetu. Jeho další jmenování premiérem ale nedávno podmínil tím, že Babiš bude mít ve Sněmovně zaručených 101 hlasů, tedy dostatečnou většinu pro získání důvěry. Babiš prezidentovi ve volbách několikrát vyjádřil podporu.

Jmenování profesorů

Drahoš: Soudí, že je na akademické obci, kdo je titulu profesora hoden. „Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal – například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící,“ řekl.

Zeman: Jako prezident dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, vadilo mu jeho veřejné vystupování. V roce 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří jiných kandidátů, odmítnutí zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Podle zástupců vysokých škol tak ale Zeman porušil závazný pokyn vědeckých rad vysokých škol a usnesení vlády.

Nominace členů bankovní rady ČNB

Drahoš: Personální obsazení by rád konzultoval s ekonomy a odborníky na bankovnictví. „Patří mezi ně i někteří členové bankovní rady ČNB z minulosti,“ řekl.

Zeman: Během funkčního období jmenoval pět ze sedmi členů bankovní rady; do čela ČNB prosadil někdejšího premiéra „své“ vlády Jiřího Rusnoka. V roce 2016 Zeman k personálnímu obsazení rady například řekl, že hlavním důvodem jmenování členů byla odbornost, která se nemusí vázat na názory prezidenta. Důležitá byla i snaha vytvořit radu tak, aby v ní byli teoretici i praktičtí odborníci.

Pravomoci hlavy státu

Drahoš: Považuje je za zcela dostatečné. Český ústavní systém je podle něj vyvážený, stačí jej jenom respektovat. „Přímá volba poněkud uvolňuje prezidenta od konkrétních politických stran a přibližuje jej všem občanům. To ale není důvod ke změně pravomocí,“ řekl.

Zeman: Pravomoci přímo voleného prezidenta by chtěl rozšířit. Loni v říjnu se vyjádřil, že hlava státu by měla mít zákonodárnou iniciativu (možnost předkládat návrhy zákonů a jejich novel) a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by už podle něj neměl být nutný spolupodpis premiéra. Zeman by také ztížil možnost Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto.

Právo veta

Drahoš: Chápe jej jako opravdu výjimečný nástroj. Přednostně by o vetu uvažoval pouze v případě pevného přesvědčení, že zákon je špatný z podstatných důvodů. Vzal by také do úvahy postoje obou komor a výsledek celého legislativního procesu, pouze nesouhlas Senátu by pro něj důvodem pro vetování zákona nebyl.

Zeman: Před minulými volbami řekl, že vládní návrhy významných zákonů, se kterými by nesouhlasil, by se snažil odvrátit pomocí vystoupení na vládě či v Poslanecké sněmovně. Během funkčního období prezident vetoval sedm zákonů, uspěl jen jednou.

Přijetí eura

Drahoš: V této věci se chce zasadit o zahájení seriózní diskuse. Osobně si myslí, že více argumentů je pro zavedení měny, na přijetí eura by ale proti vůli většiny odborníků i občanů netlačil.

Zeman: V minulosti opakovaně uvedl, že ČR by měla do eurozóny vstoupit až tehdy, co z ní vystoupí Řecko, aby Češi nemuseli platit řecké dluhy. Zároveň poukazuje na příklad Slovenska, kde lidé před přijetím eura vyslovovali obavy a nyní jsou většinově spokojeni. Loni Zeman řekl, že Češi se iracionálně bojí přijetí eura, zavedení evropské měny by podle něj české suverenitě neuškodilo.

Přijímání migrantů

Drahoš: Je odpůrcem povinných kvót na přerozdělování migrantů. Pokud se jedná o osoby ucházející se o azyl, platí podle něj standardní pravidla. Žádost o azyl se má řešit v první bezpečné zemi, do níž uprchlík dorazí. Je proti přijímání ekonomických migrantů, zvláště ze „zemí kulturně vzdálených“. Výjimkou – ale vzácnou – mohou být podle Drahoše lidé z profesí, které ČR naléhavě potřebuje. Loni v červnu serveru idnes.cz řekl: „Přijmout tady nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“

Zeman: Opakovaně se vyslovuje pro to, aby se uprchlíkům pomáhalo v oblasti, odkud pocházejí. Je proti kvótám, které jdou podle něj proti českým národním zájmům a měly by skončit v propadlišti dějin. Míní, že Česko se nesmí hrbit před EU, a kdyby bylo nejhůř, je lepší se vzdát evropských dotací, než se podrobit kvótám. Prezident odmítá, že by ČR byla v migrační krizi nesolidární s ostatními evropskými státy.

Udělování státních vyznamenání

Drahoš: Oceňovat chce podstatně méně lidí, než jak se dělo v posledních letech. Chtěl by také zúžit důvody pro udělení vyznamenání na zásadní přínosy pro Českou republiku. „Osobní vztah k prezidentovi mezi ně určitě nepatří,“ tvrdí.

Zeman: Ročně uděloval mezi 29 a 39 řády a medailemi. Jeho odpůrci jej kritizují, že některá vyznamenání udělil lidem, kteří se netají tím, že k prezidentovi chovají sympatie. Zemanův předchůdce Václav Klaus uděloval lehce přes 20 vyznamenání, počtem oceněných pak nešetřil Václav Havel, který v roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností.

Vztah k Evropské unii

Drahoš: Varianta „opustit EU“ je pro něj nepředstavitelná. Znamenalo by to vyměnit vlastní bezpečí a prosperitu za izolaci. Míní, že ČR by naopak měla patřit k hlavnímu proudu integrace, aby vlastními návrhy a aktivní kritikou přispěla k odstranění nedostatků EU.

Zeman: Vystupoval vždy jako zastánce EU, po svém nástupu do funkce nechal na Hradě vyvěsit unijní vlajku. Nyní unii často kritizuje, například za byrokratická nařízení. Je zastáncem referenda o setrvání v EU, on sám by hlasoval pro další unijní členství.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner