Ministři vnitra zemí Evropské unie zatím nepodpořili ani jednu z variant představy Evropské komise o budoucím stálém mechanismu přerozdělování uprchlíků po státech osmadvacítky. Na okraj dnešního jednání v Lucemburku to českým novinářům řekl náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Názory na možné zavedení povinných kvót byly totiž mezi členskými zeměmi tak rozdílné, že se nakonec všichni přiklonili k německému návrhu soustředit se raději na ty části plánů komise, o nichž se zřejmě bude možné dohodnout. Komise ale dala najevo, že v této chvíli svůj přístup měnit nehodlá.

Evropská komise na počátku měsíce předložila k politické diskusi svou představu reformy evropského azylového systému. Stávající takzvaný dublinský systém předpokládá, že žádosti o azyl řeší první země, kde se žadatel dostal na území EU. V nynější migrační krizi se tento mechanismus ukázal jako jen málo funkční.

„Základem je všeobecný souhlas, že nemůžeme nedělat nic a věci se musí změnit. Zároveň je jasné, že některé prvky návrhů jsou mezi členskými zeměmi populárnější než jiné,“ připustil na tiskové konferenci nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff.

Je podle něj zjevné, že debata o nich by mohla „vydláždit cestu“ k úspěšnější diskusi o sporných prvcích. A diskuse o budoucích velkých změnách by podle něj naopak neměla paralyzovat nynější každodenní snahu o zvládnutí migrační krize.

Komise by si podle něj z dnešní debaty měla odnést, že její plány mají dalekosáhlé důsledky a je třeba zamyslet se nad načasováním a tempem debat o nich. „Říkat, že status quo je neudržitelný, to je jedna věc. Ale také musíme najít způsob, jak jej změnit,“ zdůraznil Nizozemec.

Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos dal ale najevo, že ani dnešní diskuse komisi od předložení návrhu neodradí. „Nerozhodli jsme, kterou variantu přijmeme. Na to máme čas,“ prohlásil s tím, že čeká ještě další diskusi na úrovni členských států.

Podle náměstka Nováčka měla dnes řada zemí pochybnosti o nutnosti hlubokých změn ve chvíli, kdy začala fungovat dohoda EU a Turecka a počty migrantů se zásadně snížily.

Komise nyní viděla „široké spektrum názorů zemí osmadvacítky, které její plány různým způsobem neakceptovaly“, řekl náměstek. Česko, které odmítá všechny možnosti povinných kvót, navíc žádá, aby o tématu jednal summit EU a rozhodl o celkovém směřování. Nejbližší jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky je plánováno na konec června.

Komise přišla se dvěma variantami přerozdělování žadatelů o azyl. V mírnější by byl stávající systém doplněn o trvalý mechanismus, který by automaticky redistribucí žadatelů o azyl ulehčil zemím ve chvíli, kdy počty příchozích přesáhnou určitou mez.

Druhou variantou by bylo nahrazení současného systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích unie podle klíče založeného na velikosti, ekonomickém výkonu země, míře nezaměstnanosti a dalších kritériích.

O tom, že nalezení shody na kvótách bude těžké a bude proto lepší se soustředit na jiné části plánů, hovořil už ráno při příchodu před novináři německý ministr Thomas de Maizière. Nizozemec Dijkhoff mluvil o potřebě najít pro všechny přijatelné řešení.

Součástí dokumentu, který záměry komise obsahuje, jsou také plány na pojistky proti takzvanému druhotnému pohybu žadatelů o azyl po území EU a další témata jako lepší práce s informačními systémy, změny pravomocí Evropského podpůrného a azylového úřadu (EASO) a podobně. „To jsou věci, které mají smysl a určitě jsme schopni se o nich bavit,“ poznamenal Nováček. Připomněl potřebu sbližování azylových procedur, větší rozlišování mezi azyly a ekonomickou migrací či belgický návrh na oživení institutu dočasné ochrany.

Konkrétní novou podobu pravidel chce unijní exekutiva po projednání s členskými zeměmi a europarlamentem předložit ještě do léta, diplomaté přitom někdy zmiňují už květen.