Zhruba 30 procent Řeků si myslí, že po případném grexitu, tedy odchodu Řecka ze skupiny zemí Evropské unie platících eurem, by bylo v jejich vlasti lépe. To je skoro dvakrát více než před půl rokem, upozornila řecká agentura pro výzkum veřejného mínění Public Issue.

Opak si v květnovém průzkumu myslí zhruba 47 procent dotázaných, jejich počet ale od října 2015 prudce klesl z tehdejších 70 procent. Deziluzí trpí i zbylých 15 procent, kteří se domnívají, že je úplně jedno, jakou měnou by se v zemi platilo. Jejich počet se proti situaci před půl rokem také zhruba zdvojnásobil z původních sedmi procent.

Řecký parlament v neděli schválil balík reformních zákonů, které jsou podmínkou pro čerpání dalších miliard eur ze záchranného programu. Součástí schválených opatření je i takzvaný korekční mechanismus, který v případě nedodržení plánovaných přebytkových rozpočtů automaticky provede výdajové škrty.

Podle řeckých médií stoupla daňová zátěž obyvatelstva natolik, že ročně každý plátce přijde zhruba o celý příjem za jeden měsíc, aby pokryl nároky státu. Vláda premiéra Alexise Tsiprase je pod tvrdou kritikou opozice, že navzdory slibům před volbami loni v lednu se podřídila mezinárodním věřitelům za ještě horších ekonomických podmínek než předchozí vlády.