Moskva/Praha 21. listopadu (ČTK) – Výběr informací o sovětském a ruském postoji k okupaci Československa v srpnu 1968 od listopadu 1989 (dnes web ruské armádní televize uvedl, že Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, kdy zabránil západnímu puči):

– Na omluvu za srpen 1968 čekaly Česká republika a Slovensko v případě Ruska nejdéle ze všech zemí, jejichž armády se invaze zúčastnily. První ohlasy ze sovětské strany se ale objevily již v prosinci 1989. Tehdejší nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov na tiskové konferenci v Miláně označil Pražské jaro v roce 1968 za proces demokratizace, obnovy a humanizace společnosti a řekl, že reakce sovětského vedení na vývoj v Československu v roce 1968 „nebyla zcela adekvátní“. V únoru 2006 pak Gorbačov označil likvidaci československého „socialismu s lidskou tváří“ v roce 1968 za chybu.

– V srpnu 1993 prohlásil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, že Rusko se za intervenci omlouvat nemůže, protože šlo o akci Sovětského svazu, jehož bylo Rusko nedobrovolnou součástí. Jelcin nicméně při své pražské návštěvě v srpnu 1993 v doprovodu českého prezidenta Václava Havla položil na Klárově kytice k pamětní desce Marie Charouskové, jedné z 80 obětí prvních týdnů okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

– Na počátku března 2006 při návštěvě Prahy ruský prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V srpnu 2008 pak tehdejší předseda horní komory ruského parlamentu, Rady federace, Sergej Mironov označil okupaci v roce 1968 za chybu. „Tanky tenkrát nebojovaly s nepřítelem, ale s politickou ideou, a to je znak slabosti,“ prohlásil.

– Dnešní výrok webu ruské armádní televize, že Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, který zabránil západnímu puči, nicméně není úplnou novinkou. Už vloni v červnu vzbudil pozornost návrh trojice komunistických poslanců v ruské Státní dumě na přiznání sovětským účastníkům okupace Československa v roce 1968 statusu válečných veteránů, který ve Státní dumě předložila.

– Cílem „vojensko-strategické operace Dunaj“ bylo podle poslanců potlačení převratu v ČSSR, který s podporou západních zemí připravovala československá opozice. Návrh zkritizovali představitelé české opoziční strany TOP 09 kvůli „zkreslování historie“ a šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek jej odmítl s tím, že pro vztahy mezi Ruskou federací a Českou republikou je postoj k roku 1968 naprosto zásadní. Negativně se k němu postavili i slovenští představitelé.

– Kromě Sovětského svazu respektive Ruska se za okupaci omluvily i ostatní státy, které se účastnily invaze. Jako úplně první odsoudily v srpnu 1989 přepadení Československa z roku 1968 polský Senát a Sejm. V roce 2005 vyjádřil svou lítost nad polskou účastí i poslední komunistický prezident Polska Wojciech Jaruzelski, který zemřel v květnu 2014. Poslanci maďarského Národního shromáždění se od invaze distancovali v září 1989. Tehdejší maďarský ministr kultury István Hiller se v srpnu 2008 jménem své vlády omluvil za maďarskou účast na obsazení Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy.

– Na počátku prosince 1989 vyjádřil politování nad účastí východoněmeckých vojáků také nejvyšší zákonodárný sbor NDR, který v prohlášení požádal československý parlament a lid o prominutí. V srpnu 1990 odsoudil účast své země na invazi vojsk do ČSSR v roce 1968 bulharský parlament. Označil ji jako nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu a vyjádřil hluboké politování nad účastí bulharských vojáků na této akci.