Nejnovější řecké návrhy, kterými chtějí zadlužené Atény dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli a získat jejich další finanční pomoc, jdou podle představitelů Evropské unie správným směrem. Po dnešním večerním jednání prezidentů a premiérů 19 zemí platících eurem to novinářům řekli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk. Juncker dodal, že podle něj bude dohoda uzavřena tento týden; ministři financí eurozóny, kteří o řecké finanční krizi jednali dnes odpoledne, se znovu sejdou ve středu večer.

Řecká vláda dnes po týdnech licitací představila významné ústupky ohledně tvrdších ekonomických opatření, která po zadlužené zemi žádají mezinárodní věřitelé. Atény navrhují mimo jiné kombinaci úspor v penzijním systému a vyšších příjmů z daní z přidané hodnoty. K řeckému návrhu se po politicích mají vyjádřit na technické úrovni i odborníci věřitelské trojice: Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise.

„Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát – jak se říká na fotbalovém hřišti – v prodloužení,“ uzavřel Juncker tiskovou konferenci po summitu.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové daly v prvním hodnocení nových řeckých návrhů věřitelské instituce najevo, že jde o dobrý výchozí bod pro intenzivní rozhovory, na které ovšem nezbývá mnoho času. „Všichni si přejeme, aby Řecko zůstalo v eurozóně,“ podotkla německá kancléřka.

Do médií začaly prosakovat informace, že se Atény nakonec podvolily z velké části požadavkům věřitelů: DPH se zvýší u velké části zboží, kromě elektrické energie, základních potravin a například léků. Zvýší se také důchodové odvody. Ačkoli se penzistům nemají nakonec snižovat důchody, připlatí si razantně na zdravotním pojištění. Zároveň se má postupně zvýšit věk odchodu do důchodu až na 67 letech. Podnikům se zvýší daň z příjmů a přidá se ještě další zvláštní daň. Snížit se mají výdaje na obranu. Opatření mají letos vynést 2,7 miliardy eur a v příštím roce 5,2 miliardy.

Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise dnes ve svém prvním rychlém zhodnocení podle šéfa takzvané euroskupiny Jeroena Dijsselbloema z Nizozemska označily řecké podklady za „široké a komplexní“. Zapotřebí je ale jejich podrobné posouzení.

Řecká otázka nečekaně rozčeřila vody v české domácí politice. Podle ministra financí Andreje Babiše by Řecko mělo konečně zbankrotovat, aby se vyčistil prostor. Premiér Bohuslav Sobotka ale s tímto názorem nesouhlasí; krach Řecka, které v posledních letech čelí vážným ekonomickým problémům, by podle něj poškodil EU a nepřímo i české hospodářství. Stejný postoj zaujal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Řecká média referují o vyjednávání kolem nejnovějších návrhů jako o „protahujícím se thrilleru“ provázeném „horečnatými konzultacemi“.

ECB dnes potřetí za posledních šest dnů zvýšila limit nouzového financování řeckého bankovního sektoru. Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který podle listu Kathimerini během minulého týdne přesáhl pět miliard eur (136 miliard Kč).

Evropské akcie zahájily nový týden růstem, když optimismus čerpaly hlavně z nadějí na pokrok při řešení řecké dluhové krize. Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 posílil o 2,36 procenta na 1565,68 bodu a index řeckých akcií o rovných devět procent na 749,17 bodu.

Více než polovina investorů se podle průzkumu banky Barclays domnívá, že případný odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, by světové finanční trhy příliš neovlivnil. Země je malá a zavedla se ochranná opatření, která by měla omezit šíření výkyvů, soudí respondenti.