To, co si ze všeho nejvíce přejeme, je mír. A míru lze dosáhnout, pokud bude na Rusko, které okupuje ukrajinská území, vyvinut dostatečný tlak. To je sdělení ukrajinského velvyslance v České republice Jevhena Perebyjnise, který poskytl rozhovor deníku FORUM 24. Popsal také, jak se jeho země brání a bude bránit hybridní válce, nebo to, kdy Ukrajina vstoupí do Evropské unie a do NATO.

Jak si má člověk, který situaci sleduje pouze v médiích, představit situaci na Ukrajině?

Začal bych tím, že bohužel už skoro pět let pokračuje válka. Není to žádná krize, jak rádo tvrdí Rusko. Je to opravdová válka. Rusko okupovalo velkou část území Ukrajiny, srovnatelnou  třeba s územím Slovenska. Způsobuje to velké ekonomické ztráty, ale ty hlavní ztráty jsou lidské. Bohužel zemřelo více než deset tisíc lidí. A tohle se děje téměř v centru Evropy, pár stovek kilometrů od hranic Evropské unie. Momentálně na Ukrajině probíhá agrese Ruské federace. Z hlediska ukrajinské legislativy není rozdíl v tom, co se děje na Krymu nebo na Donbasu, tam i tam je území obsazeno ruskými jednotkami. Jediný rozdíl je, že v případě Krymu Rusko uznává, že tam má své vojáky, naproti tomu o Donbasu tvrdí, že tam probíhá občanská válka. My ale víme, že jsou tam přítomna ruská vojska.

Takže to je to nejdůležitější, co mohu říci o situaci na Ukrajině, protože nic důležitějšího pro nás momentálně neexistuje: Přejeme si mír.

Reagují západní země na tento problém dostatečně?

Myslím si, že reakce Západu byla důležitá v tom smyslu, že bylo zabráněno další agresi Ruska. Není tajemstvím, že Putin nepotřebuje jen Krym a Donbas, chce celou Ukrajinu. Považuje ji za sféru svého vlivu a dobře si uvědomuje, že bez Ukrajiny nemůže existovat velká ruská říše nebo Sovětský svaz nebo cokoli, co by chtěl obnovit. Proto se snaží získat celou zemi hybridní válkou, kterou rozpoutal. Ta obsahuje nejen vojenské nástroje, ale i ekonomický tlak, informační válku, snahu destabilizovat Ukrajinu politicky pomocí sil, které jsou Putinovi blízké.

Jakou sílu má na Ukrajině propaganda, kterou vnímáme i my v České republice?

My jsme si existenci této hrozby uvědomili velmi brzy, už v roce 2014. Reagovali jsme mnohem dříve, než to udělaly západní země. Ukrajina byla první obětí této informační války. Hned na počátku jsme udělali několik kroků, které značně omezily vliv ruské propagandy. Soudně byly zakázány ruské televizní kanály na Ukrajině či některé sociální sítě, přes které se šířily dezinformace, nebo dokonce věci, které přímo ohrožovaly naše vojáky. Kabelové televize dnes nenabízejí žádné ruské kanály, ale internet je samozřejmě otevřený a můžete je chytit přes satelit. Přesto došlo k zásadnímu omezení. Nemůžeme ale být klidní, protože Rusko pokračuje ve využívání různých nástrojů a je velmi vynalézavé. S tím, jak se blíží březnové prezidentské volby a říjnové parlamentní volby, hrozeb přibývá. Naše zpravodajské služby registrují snahy Ruska ovlivnit výsledky voleb na Ukrajině tak, jak to udělalo v některých jiných zemích.

Souvisí s blížícími se volbami i nové útoky na Ukrajinu, které jsou patrné i u nás? Například teď ruská propaganda a spolu s ní i například prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček šíří informace o banderovcích, o fašismu na Ukrajině a tak dále.

Nevím, jestli to s tím souvisí, ale vím, že Rusko se snaží různými způsoby destabilizovat situaci na Ukrajině, a proto využívá různé nástroje šíření fake news, a to nejen v Rusku, ale i v zahraničí. Právě proto využívá své spojky v dalších zemích a možnosti některých takzvaných sdělovacích prostředků. Říkám takzvaných, protože weby jako Sputnik rozhodně nepatří mezi sdělovací prostředky, ale jedná se o nástroj propagandy, který je řízen přímo z Kremlu. Je to známá strategie Ruska. Snaží se diskreditovat  Ukrajinu v očích mezinárodního společenství, tudíž sahají po fake news, které využívali kdysi i komunisté.

Jak podle vás ovlivňují česko-ukrajinské vztahy postoje prezidenta Miloše Zemana?

My samozřejmě registrujeme to, co prezident Zeman říká. V mnoha případech, když hovoří o Ukrajině, například když před rokem uvedl, že by Ukrajina by měla souhlasit s okupaci Ruskem Krymu výměnou za třeba plyn, s ním nemůžeme souhlasit. To říkáme otevřeně. Postoje prezidenta Zemana jsou nám známé, on je zastává již řadu let. Ale dle ústavního systému České republiky rozhoduje o zahraniční politice vláda. A co se týče jejího postoje k Ukrajině a ruské agresi, je to postoj velmi jasný, konzistentní a jsme za něj velmi vděční. Česká vláda Ukrajinu podporuje a považuje sankce za nezbytný nástroj vlivu na Ruskou federaci, takže Česká republika je jedním z našich nejbližších partnerů v Evropské unii.

Říkáte, že hlavním cílem je mír, uklidnění situace ve vaší zemi. Dovedete si představit, že Rusko stáhne své vojáky a situace se vrátí před rok 2014?

Ano. Kdybychom to neviděli jako reálný cíl, nedávalo by žádný smysl dál bojovat. Jistěže vidíme cestu, jakou bychom mohli dosáhnout míru na Ukrajině. Jenže bohužel to není možné vlastními silami, potřebujeme podporu ze strany mezinárodního společenství. Zdá se mi, že tlak na Rusko ze strany Evropské unie nebo USA by měl být razantnější. Rusko by mělo pocítit důsledky svého chování, které je v rozporu s mezinárodním právem. Vždycky říkám, že to můžeme srovnat s trestním právem. Pokud vám někdo něco ukradne, nemůžete říci, že ho necháme jen tak odejít. Došlo k trestnému činu! Porušení mezinárodního práva je také zločin a ten, kdo se ho dopustil, by měl být potrestán. Pokud trest není účinný, znamená to, že je nutné jej zpřísnit. V každém případě lze najít takovou úroveň trestu, která účinná bude. 

Hovořil jste o tom, jak jste se začali bránit informační válce hned zpočátku. Budete přijímat nějaká další opatření v souvislosti s blížícími se volbami?

Ano, už jsme s tím začali. Volby vidíme jako důležitý cíl pro Putina. Pochopil, že vojenská cesta není účinná. Krym a Donbas jsou okupovány, ale ukrajinská armáda se stala dost silnou, proto i kdyby se rozhodl pokračovat v agresi na další ukrajinská území, jak to plánoval zpočátku, jen tak by nás neobsadil, už to není možné. Ukrajinská armáda je momentálně jedna z nejzkušenějších armád v Evropě a další agrese by znamenala velké ztráty pro ruskou armádu. Proto Rusko sází na jiné strategie, například Putin by rád na postu prezidenta viděl politika, který by zvrátil postup Ukrajiny směrem do Evropské unie a NATO. Nepochybujeme o tom, že Putin pro to udělá všechno, co bude moci. Ale my jsme připraveni.

V jaké fázi je momentálně vstup Ukrajiny do mezinárodních společenství?

Co se týče formálního členství v NATO a Evropské unii, to bude zakotveno v ukrajinské ústavě. Před měsícem tyto změny podpořil ukrajinský parlament v prvním čtení a koncem ledna nebo na počátku února by to mělo být schváleno definitivně. To je velmi důležité. Ukrajina má velmi těsnou spolupráci s EU, s níž máme asociační dohodu, bezvízový styk a tak dále. Obchod s EU představuje 40 procent celkového obchodu Ukrajiny. To potvrzuje, že EU je naším strategickým partnerem. A co se týče NATO – Ukrajina je nejaktivnějším partnerem mimo členské země. Nehledě na to, že naše armáda na východě bojuje s Ruskem, účastníme se téměř všech misí NATO v zahraničí. Momentálně navíc probíhá reforma ukrajinské armády a naším cílem je dosáhnout v nejbližších letech kritérií pro přijetí do NATO. Nejde ale jen o kritéria, ale i o to, aby Severoatlantická aliance byla politicky připravena Ukrajinu přijmout. To platí i pro Evropskou unii. A pokud jde o podporu ze strany Ukrajinců, ta je jednoznačná. Podle posledních průzkumů podporuje členství v EU více než 60 procent lidí, členství v NATO více než 50 procent. Naše směřování je jednoznačné. 

Počítáte s tím, že by na toto téma na Ukrajině proběhlo referendum?

Určitě. V otázce NATO by referendum proběhnout muselo, ale stane se tak až ve chvíli, kdy na to budeme připraveni. My i NATO.

Ptám se zejména proto, že to by pravděpodobně byla chvíle, kdy by se Rusko snažilo hlasování zásadně ovlivnit.

Toho jsme si vědomi, ale nemyslím si, že by toto referendum mohlo proběhnout dříve než za několik let.

Poslední otázka směřuje k událostem loňského podzimu. O Krymu se hovořilo v souvislosti se synem premiéra Andreje Babiše, který tam měl pobývat. Je možné, aby se někdo na Krym z Ukrajiny dostal, aniž by o tom ukrajinská strana věděla? Je možné sednout v Bratislavě do auta a dojet jen tak na Krym?

Na Ukrajině existují určitá pravidla vstupu na okupovaná území. Ta předpokládají, že cizinec by měl dostat povolení ukrajinské migrační služby pro vstup na okupované území Krymu. Já nemám žádnou informaci o tom, jakým způsobem se Andrej Babiš mladší dostal na Krym, ale v tomto případě je třeba vzít v potaz, že se pravděpodobně jedná o občana Švýcarska, a ne České republiky.